Britský pěšák - kulometčík, 1916.

Britský pěšák - kulometčík, 1916.

Velké vojenské operace zahrnující nasazení kombinovaných druhů vojska nebyly v průběhu První světové války pouze „výsadou“ západní či východní fronty. Důležité boje se odehrávaly také v koloniích či ve Středozemí, což ostatně nejlépe dokládá příběh tzv. bitvy o Gallipoli. Pod označení „bitva“ se však v tomto případě řadí série bojových operací, trvající od února 1915 do ledna 1916. Během nich se válečné námořnictvo a pozemní jednotky států Dohody – konkrétně Francie a Britského impéria – pokusily získat kontrolu nad strategickou úžinou Dardanely mezi Středozemním a Marmarským mořem. Získání kontroly nad touto oblastí mělo dále posloužit k přípravě možného útoku na Istanbul.

Operace, prováděná na počátku pouze válečným námořnictvem a posléze za pomoci vysazených pozemních sil Dohody, však skončila neúspěchem. Důvodem byla nejen skutečnost, že turecká armáda kladla houževnatý a důmyslný odpor na souši a s použitím námořních min i v průlivu, ale také fakt, že se spojenci dopustili série taktických chyb, měli mezery v logistice a společně s přípravou do značné míry podcenili i nepřítele.

Dvojice identických figurek znázorňuje britského pěšáka z období první světové války. Řadový pěšák, kolorovaný jako klasický britský tzv. „Tommy“, je oblečen do hnědozeleného battledressu tvořeného blůzou a kalhotami vzor 1902. Výstroj doplňují ovinky a typická britská přilba MK I v téže barvě. Vybavení vojáka tvoří popruhová výstroj vzor 1908, brašna, pochva s bajonetem a hrudní brašna na plynovou masku. To vše je spolu s botami vyvedeno v tmavě hnědé barvě. Pěšák je vyzbrojen lehkým kulometem Lewis, jehož charakteristický vzhled byl dán zejména kulatým zásobníkem a válcovitým chlazením hlavně. Ačkoliv se tato zbraň vyskytovala již od počátku války na západní frontě, kde ji používala belgická armáda, do samotných bojů o Gallipoli nemohla zasahovat hned od počátku, neboť britská armáda ji zařadila do výzbroje až koncem roku 1915 a standardně jím byly britské pěší jednotky vybavovány až v roce 1916. Maskovací nátěr na zbraních byl – tak jak je aplikován zde – již v průběhu první světové války možný, nejednalo se však o standardní úpravu.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

03. 09. 2025
Centrum leteckého výcviku Pardubice bude do roku 2031 provozovat další z létajících…
Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

02. 09. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Vojenské…
Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

02. 09. 2025
Ve dnech 1. až 5. září 2025 se v Dakaru v Senegalu…
21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

30. 08. 2025
Tisíce návštěvníků z celé České republiky navštívily poslední prázdninovou sobotu Vojenské technické muzeum…
Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

28. 08. 2025
Součástí každého Tankového dne je také ukázka letounů ze Sbírky Vojenského historického…