Část motoru VK-105 PF, SSSR, 1944

Část motoru VK-105 PF, SSSR, 1944

Dne 6. října 1944 překročily jednotky 1. čs. armádního sboru v rámci Karpatsko-dukelské operace hranice předválečného Československa. V urputných bojích, které trvaly až do konce měsíce, bylo nasazeno mnoho vojáků a pozemní i vzdušné techniky. Pozůstatky výzbroje a výstroje obou bojujících stran se na Dukle nacházejí dodnes. V depozitáři VHÚ byla například léta uložena část motoru a na ní uvedeno: „Dukla, motor T-34“. Jednalo se o kus dvanáctiválcového vidlicového bloku, těžce poškozeného havárií a zřejmě i palbou. Protože však na dochovaném zbytku byly zcela patrny letecké zapalovací svíčky, usoudili jsme zprvu, že se jedná o kus motoru M-38 F z letounu Iljušin Il-2, ty se operace ve velkém počtu zúčastnily. Tyto pohonné jednotky se opravdu v mnohém podobaly agregátu z T-34, protože byly jeho vývojovým předobrazem.

Při bližším ohledání jsme však zjistili, že dochovaná část má zcela odlišně uspořádané sací a výfukové kanály i ventilový rozvod. Protože se ve zbytku válců nacházely vždy dva sací a jeden výfukový ventil, bylo zcela jasné, že se jedná o letecký motor VK-105, který kolektiv Vladimira J. Klimova vyvíjel ve třicátých letech minulého století z původně francouzského Hispano-Suiza HS-12 Y. Klimovovy motory pak byly široce používány ve stíhacích letounech řady Jak a LaGG, prakticky celou válku. V tomto případě se ovšem s největší pravděpodobností jednalo, vzhledem k dochovanému sdruženému sběrači výfukových plynů, o část levé řady bloku válců pohonné jednotky VK-105 PF bombardovacího letounu Petljakov Pe-2, některé ze starších výrobních sérií. Tento motor o objemu 35,1 litrů, hmotnosti 614 kg a vzletovém výkonu 1 210 k (890 kW) se nachází v řezu ve sbírkách VHÚ. Výše zmíněná dochovaná část o rozměrech 570x550x350 mm a hmotnosti 19 kg nese známky prudkého nárazu do země. Většina svorníků je přestřižena a blok doslova přetržen v místě druhého a třetího válce. Nicméně hlavní konstrukční prvky jsou zcela jasně rozeznatelné.

Tento velice zajímavý exponát získal VHÚ terénním sběrem v osmdesátých letech minulého století.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…