Čističky lokomotiv za první světové války
Fotogalerie
Ženská práce v průmyslu nepředstavovala natolik nezvyklý krok, jak by se mohlo zdát. Ženy a dívky pracovaly například v britských dolech za průmyslové revoluce i na rakouských dolech na přelomu století. V zemědělství a v celé řadě dalších profesí ženy samozřejmě pracovaly odjakživa.
Přesto bylo před první světovou válkou všeobecné rozšířené přesvědčení, že o obživu rodiny se má starat muž. Po vypuknutí války, když velké množství mužů odešlo na frontu, a poté, co vzniklo obrovské množství nových pracovních míst ve válečné výrobě, vyvstala velká potřeba pracovní síly. Volná místa všeho druhu byla logicky zaplněna ženami. Jednalo se často o namáhavou práci v nebezpečném prostředí, za nižší plat, než jaký dostávali muži. Velká byla také potřeba ošetřovatelek pečujících o zraněné vojáky.
Ženy, které se zapojily do válečného úsilí, až na několik ojedinělých případů přímo nebojovaly. Výjimku tvořily ženské prapory, vytvářené po Únorové revoluci z března 1917 v Rusku (známé zejména díky ostraze Zimního paláce za VŘSR).
Přínos žen pro válečné úsilí se odrazil i v jejich politické emancipaci. Jako první na světě mohly ženy volit do národního parlamentu od roku 1893 na Novém Zélandu, od roku 1902 v Austrálii, od roku 1906 ve Finsku. V Rakousku mohly v letech 1873–1907 do Říšské rady ženy za jistých vzácných okolností (vlastnily-li deskový velkostatek) volit v kurii velkostatků. Většina demokratických zemí na světě však teprve po první světové válce ocenila ženské zásluhy poskytnutím volebního práva. Do československého parlamentu mohly ženy poprvé volit a být voleny roku 1920.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
