Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Čs. vojáci s kulometem Schwarzlose, dědictvím po rakousko-uherské armádě

Snímek zachycuje obsluhu těžkého kulometu vz. 24 Schwarzlose, dědictví po rakousko-uherské armádě, na manévrech čs. armády ve druhé polovině 30. let.

 

Kulomet Schwarzlose byl roku 1902 vyvinut německým konstruktérem Andreasem Wilhelmem Schwarzlosem. Do výzbroje rakousko-uherské armády byl přijat jako kulomet vz. 07/12, vyráběn byl v rakouském Steyru. Za první světové války kulomet Schwarzlose představoval standardní výzbroj rakousko-uherských jednotek.

Kadence kulometu byla původně 400 ran za minutu, po dalších úpravách (vz. 16) teoreticky až 580 ran za minutu. Kulomet používal náboj 8x50 mm R firmy Mannlicher. Pracoval na principu částečně uzamčeného závěru, s rotačním podavačem nábojů. Munice byla podávána v nábojových pásech, nutností bylo olejování nábojů a kulomet byl chlazen vodou. Umístěn byl obvykle na trojnožce, v této úpravě celková hmotnost činila hodně přes 40 kg. Mohl být použit i jako protiletadlová zbraň, pro užití v zákopech na něj bylo možno umístit pancéřový štít. Kulometem Schwarzlose byla vyzbrojena i rakousko-uherská letadla, jakkoli nebyl pro tuto roli určen.

Mezi další uživatele kulometu patřila již před válkou řecká, nizozemská a švédská armáda (v těchto zemích byl upraven na ráži 6,5 mm). Po první světové válce se kulomet Schwarzlose ocitl ve výzbroji armád nástupnických států, polská armáda jej nasadila proti bolševikům. Používán byl ještě za druhé světové války, rozšířen byl například v maďarské nebo i italské armádě, nouzově jím byly vybaveny i některé německé jednotky.

Československá armáda převzala po skončení první světové války takřka tisícovku kulometů Schwarzlose a v cizině zakoupila další. Jediný výrobce a dodavatel náhradních dílů však sídlil v Rakousku. Další problém představovala ráže – puškou vz. 24 čs. armáda přešla na náboj ráže 7,92x57 mm. Zbrojovka Janeček získala zakázku na výrobu nových a adaptaci stávajících kulometů. Adaptovaný kulomet byl označován jako vz. 7/24 (4 987 kusů). Kulomety již vyrobené v nové ráži pak byly označovány jako těžký kulomet vz. 24 (2 253 kusů). Tyto kulomety zůstaly i přes zavádění nových typů ve výzbroji čs. armády až do konce meziválečného Československa, a kulometem vz. 7/24 byla vyzbrojena část československých pohraničních opevnění.

 

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…