Film „Blanenská umělecká litina“

Film „Blanenská umělecká litina“

Výrobu železa na Blanensku dokládají archeologické nálezy staré více než dva a půl tisíce let. Četná naleziště rud, dostatek dřeva, vody a ohnivzdorných písků vytvořily v tomto regionu příznivé podmínky pro vznik a vývoj železářství.

Velký rozmach, který zde hutě zaznamenaly v 18. a 19. století, je spojen s rodem Salm-Reifferscheidtů, především s Hugem Františkem Salmem (1776–1836). Za jeho řízení začaly železárny vyrábět z litiny kromě užitných předmětů také umělecké artefakty nejvyšší kvality. Po celé 19. století byla dekorativní litina žádaným artiklem.

Výrobní sortiment se skládal z celé škály předmětů od popelníků, mís, svícnů, dekorativních štítů až po monumentální figurální plastiky, pomníky, fontány či kopie antických soch. Prolínaly se zde různé historizující styly, zejména novogotika, ale také baroko, empír, klasicismus a na přelomu století secese.

Významnou část produkce tvořila funerální výbava hřbitovů a hrobek. Litinové kříže se dodnes nalézají na většině hřbitovů. Takzvaná stavební litina je pak známa především z nádražních budov v celé monarchii. Vrcholem jejího reprezentativního využití se staly lázeňské kolonádní stavby, například v Karlových Varech nebo Mariánských Lázních.

Krátký dokumentární film zavádí diváky i do expozic Okresního muzea v renesančním blanenském zámku, kde jsou vystaveny bohaté sbírky umělecké litiny.

Pokračovatelem zdejší tradice kovolití byla v době vzniku filmu Dílna ústředí uměleckých řemesel v Blansku a Dílna uměleckého lití v ČKD Blansko, kde se odlévala sousoší, plastiky a plakety podle námětů a předloh předních výtvarných umělců.

Kopie filmu byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

TECHNICKÉ ÚDAJE:

  • Výrobce: Filmové studio Gottwaldov, 1983
  • Tvůrci:
  • scénář a režie: Karel Kocman;
  • kamera: Emil Bártek;
  • odborná spolupráce: PhDr. Vratislav Grolich;
  • komentář čte Radovan Lukavský
  • Technické údaje k filmové kopii: 16 mm, kombinovaná kopie, barevná, 103 m (9 minut)

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…