Film „Kamarádi až za vlastní hrob“

Film „Kamarádi až za vlastní hrob“

Jednou ze stálic výrobních plánů armádního filmového studia byly výchovné filmy zaměřené na pranýřování masově rozšířených, a přitom společensky nebezpečných vzorců chování vojenských osob. Typická byla varování před nadměrnou konzumací alkoholických nápojů, neoprávněným užíváním majetku v socialistickém vlastnictví a kritizováno bylo též „nezdravé kamarádství“ spočívající v zamlčování spáchaných nepravostí pod morálním závazkem soudržnosti kolektivu.

Film „Kamarádi až za vlastní hrob“ byl hranou rekonstrukcí skutečného případu, v němž vinou neopatrnosti a riskování došlo ke škodám na majetku vojenské správy. Skupina vojáků si chtěla usnadnit cestu z kasáren do hostince „černou jízdou“ ve služebním voze. Při noční cestě zpět však došlo k havárii, při níž bylo vozidlo poškozeno. Svým představeným však vojáci druhý den tvrdili, že k poškození auta došlo při neobratném parkování v prostoru kasárenských garáží. Díky spolupráci s policií však byli usvědčeni ze lži a velitel útvaru je potrestal vězením.

„Kamarádi až za vlastní hrob“ byli na rozdíl od podobných filmů z 50. a 60. let natočeni úsporně – jednotlivé role ztvárnili neherci, film neměl kontaktní zvuk, obraz svou názorností upomínal spíše na instrukční než na hrané filmy. Pouze role průvodce příběhem byla svěřena herci Vladimíru Menšíkovi (1929–1988). I ten měl ale ve srovnání s armádními výchovnými filmy jako „Křivé zrcadlo“ (1956) nebo „Pokušení“ (1957) omezený prostor pro herecký výkon a působil spíše jen jako moderátor. Film zařazujeme mezi exponáty dne u příležitosti 85 let od hercova narození.

 

Výrobce: Československý armádní film, 1975

Tvůrci: kamera Jiří Krob, dramaturgie Ivan Dvořák, scénář a režie Vladimír Kressl

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 479 metrů (17 minut)

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…