Film „Kratochvíle Petra Voka“

Filmová miniatura „Kratochvíle Petra Voka“ patří do skupiny snímků, které se v armádním filmovém studiu natáčely pro Vládní výbor pro cestovní ruch ve druhé polovině 60. let, kdy výrobní kapacity umožňovaly i tvorbu tzv. mimorezortní, pro jiné subjekty než byla ČSLA. Filmy natáčené pro VVCR měly především prezentovat přírodní krásy a památky naší vlasti v zahraničí. Jejich cílem byla popularizace Československa zejména v tzv. kapitalistické cizině a zvýšení zájmu turistů a cestovních kanceláří z těchto zemí, potažmo zvýšení devizových příjmů z tohoto odvětví. Natáčení a výrobě těchto propagačních snímků byla věnována mimořádná péče i prostředky. Natáčelo se například na tehdy hůře dostupný a tudíž dražší materiál Kodak místo běžně používaného OR-WO, problémem nebyly letecké záběry či angažmá známých herců i celebrit tehdejší populární hudby. Vzhledem ke svému určení byly distribuční kopie v různých jazykových verzích, obvykle v anglické, německé a francouzské. Tvůrcem většiny těchto filmů byl režisér, scénárista a kameraman Jiří Ployhar (1927–2009). Snímek „Kratochvíle Petra Voka“ je přes svůj malý rozsah typickou ukázkou této produkce. V úvodu autor provází diváka prostřednictvím historické postavy Petra Voka z Rožmberka po državách pánů z růže, jakými byly Rožmberk, Jindřichův Hradec či Bechyně, aby dospěl až k loveckému zámečku Kratochvíle u Netolic, který si Petr Vok oblíbil na konci svého života a kde žily i některé z jeho dvorních dam. Komentář, čtený hercem Milošem Kopeckým, si neklade za cíl poučit diváka o přesných historických faktech a datech, ale spíše jen těká, aby spolu s loutnovým hudebním doprovodem dokreslil obrazovou  kompozici renesančních exteriérů a interiérů, fresek, detailů štukové výzdoby, mobiliáře či zbraní. Pro výsledný tvar a atmosféru díla se tak nejlépe hodí označení poetický dokument.

Výrobce: Studio ČAF pro Vládní výbor pro cestovní ruch, 1967

Tvůrci: Scénář, režie, kamera Jiří Ployhar

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, barevná, zvuková, 178 metrů (6 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.