Film „Lidice“

Film „Lidice“

Fotogalerie

Film Lidice
Film Lidice
Film Lidice
Film Lidice
Film Lidice
Bezprostředně poté, co českoslovenští výsadkáři vyslaní z Velké Británie splnili dne 27. května 1942 svůj úkol a uskutečnili atentát na nejvyššího představitele německé okupační moci v Protektorátu Čechy a Morava, Reinharda Heydricha, rozpoutali okupanti horečnaté pátrání po pachatelích. I přesto, že stopy vedoucí ke středočeské vesnici Lidice byly mylné, rozhodli se nacisté uskutečnit v českých podmínkách dosud bezprecedentní odvetnou akci za Heydrichovu smrt. Dne 10. června 1942 byli všichni dospělí lidičtí muži na místě popraveni, ženy byly zatčeny a uvězněny v koncentračních táborech a většina dětí byla transportem převezena do okupovaného Polska a později zavražděna poblíž obce Chełmno. Lidice byly následně vypáleny a srovnány se zemí tak, aby po nich nezbyla v krajině žádná památka. Exemplárnost akce vyvolala záhy vlnu odporu po celém světě.

Po válce byly postaveny nové Lidice a na místě vyhlazené obce byl zřízen památník. Přesto však dobová vzpomínková kultura ovlivněná historickou politikou komunistického režimu překrucovala památku Lidic podle aktuálních politických potřeb a vyhlazení Lidic čekalo na své objektivnější zhodnocení. Tématu se téměř dvacet let po válce chopil režisér armádního studia Pavel Háša (1929–2009), který využil částečného ideologického uvolnění v 60. letech a pustil se do dokumentaristicky podrobného zpracování. Do filmu použil části originálního materiálu natočeného nacisty během ničení Lidic, které doplnil řadou dalších historicky cenných archivních záběrů. Vedle toho pracoval i s prameny písemné povahy, které se vztahovaly k lidické tragédii. Ve filmu vystupuje také několik pamětníků lidické tragédie. Pro své investigativní cíle, pečlivou práci s historickými prameny a citlivé režijní podání emocemi přetíženého tématu zůstává Hášův film dodnes platným svědectvím o lidické tragédii.

 

Výrobce: Československý armádní film, 1965

Tvůrci: hudba Jiří Šust, kamera Jaroslav Kadlec, střih Zdeněk Stehlík, režie Pavel Háša

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 1 054 metrů

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…