Film „Partyzánské sólo“

Za druhé světové války působila od roku 1943 na území okupované Jugoslávie 1. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova, v níž proti nacistům bojovali Jugoslávci českého a slovenského původu. Místem jejich bojového nasazení byla zejména severovýchodní Slavonie v dnešním Chorvatsku. Tamní město Daruvar bylo také kulturním střediskem české menšiny žijící v této oblasti. V létě roku 1945 se krajani z této brigády účastnili slavnostní vojenské přehlídky na Staroměstském náměstí v Praze a část z nich se rozhodla v rámci programu reemigrace přesídlit do Československa natrvalo. Reportážní film „Partyzánské sólo“ diváky zaváděl mezi členy jednotného zemědělského družstva „Partyzán“ v Jiřicích na Znojemsku, kde po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce část někdejších partyzánů začala nový život. Jejich osudy byly v Československu 60. let ovšem málo známé. Přestože se jednalo o komunisty českého původu, byli v období stalinismu diskriminováni jako nedůvěryhodné osoby a jejich boj na straně Titových partyzánů za druhé světové války nebyl během sovětsko-jugoslávské roztržky považován za válečné hrdinství, ale naopak za přítěž v kádrových materiálech. Film zachycuje autentická vyprávění některých z těchto mužů o bojích za druhé světové války i o obtížném období 50. let. Opatrně, ale jednoznačně tak někdejším českým partyzánům bojujícím v Jugoslávii film vrátil jejich historii a jejich hlas, který byl v předchozím období umlčován. Autorem filmu byl dlouholetý režisér armádního filmového studia Jozef Sedláček, který platil za specialistu na partyzánskou problematiku a v 60. letech natočil řadu dokumentárních filmů na toto téma.

Výrobce: Československý armádní film, 1965

Tvůrci: kamera Jan Jiráček, námět, scénář, režie Jozef Sedláček

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková, 471 metrů (17 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.