Kýlovka HK-101, ČSR, 1947

V neděli 7. září 1947 se na pražské Ruzyni konal velký mezinárodní letecký den, na dlouhou dobu jeden z posledních, za účasti také amerických a britských letců. V pestrém programu vyniklo svým dynamickým vystoupením čerstvě vyrobené malé letadélko konstruktérů Vincence Hodka a Stanislava Kříže. Jednalo se o svižnou dvoumotorovou dvousedadlovku o rozpětí pouhých 7,7 m, ale dosahující rychlosti až 350 km/h. Poháněly jí dva motory Walter Minor 4-III o 105 k s kovovými, na zemi stavitelnými, vrtulemi Letov. Tento zajímavý stroj začal kolektiv konstruktérů připravovat již za války. Ihned po osvobození se pustili do intenzivní stavby prototypu a dílů pro lámací zkoušky. Práce probíhaly na Libeňském ostrově v pronajaté hale Rapidbetonu.

Hala svými rozměry vyhovovala, ale vrata byla malá a tak když došlo v polovině roku 1947 k vyjímání letounu, musela být vybourána čelní zeď. Stoj byl přemístěn na letiště v Klecanech, kde se jeho zkoušek ujal kapitán Jan Kaucký, jinak slavný stíhací pilot 310. perutě ve Velké Británii. Po odstranění některých závad s ním provedl první let ve čtvrtek 4. září a celkově konstatoval velice dobré vlastnosti i výkony. Při předvedení veřejnosti typ vzbudil velký zájem a to i zahraniční. Poté byl předán do Vojenského leteckého ústavu v Praze-Leňanech k dalším zkouškám. Mezitím se začalo pracovat na druhém prototypu, který byl později i dokončen v továrně Aero, ovšem již za jiných vnitropolitických podmínek. Po znárodnění firmy V. Hodek Praha byl vývoj HK-101 postupně omezován, až se úplně zastavil a oba stroje byly určené ke zrušení. Z prvního prototypu OK-BOB se do dnešních dnů dochovala pouze část celokovové kýlové plochy s logem firmy a podpisem Ing. Stanislava Kříže. Tato velice pečlivě dílensky zpracovaná část letounu o rozměrech 730x620x95 mm a hmotnosti 1,96 kg byla v minulosti nalezena na šrotišti Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Praha a předána do sbírek VHÚ.