Landsknechti – císařští praporečníci

Landsknechti – císařští praporečníci

Válečným událostem první poloviny 16. století v západní Evropě dominoval dlouhodobý konflikt, známý jako Italské války (1495−1559). Hlavní příčinou střetu mezi Habsburky a francouzským královským rodem Valois bylo soupeření o uchopení co největší moci a vlivu na Apeninském poloostrově. Jedním z nejznámějších střetů těchto válek byla bitva u Pavie, k níž došlo 24. února 1525. V této bitvě bylo francouzské vojsko poraženo a král František I. byl zajat. Vítězství císařských vojevůdců Antonia de Leyva, Charlese de Lannoy, Alfonse d´Avalos a Georga von Frundsberg přišlo dílem osudu v ten samý den, kdy měl císař Karel V. z rodu Habsburků narozeniny.

Prezentované figurky zastupují pěší žoldnéře německého původu, tzv. landsknechty, kteří v daném období představovali jistý archetyp raně renesanční pěchoty. Obě figurky představují praporečníky s typickými motivy habsburských vojsk na praporech – černým císařským orlem ve zlatém poli a křížem svatého Ondřeje z červených ostrví ve stříbrném poli. Druhý jmenovaný symbol, který používala německá i španělská vojska Habsburků, nesl odkaz burgundského vévodství, jehož jediná dědička Marie se po smrti svého otce a posledního vévody Karla Smělého provdala za Maxmiliána I. Habsburského. Ten následně přijal titul burgundského vévody, burgundský dvorský Řád zlatého rouna a tradiční symbol burgundského patrona, svatého Ondřeje, jehož kříž ve tvaru písmene X mívali v 15. století na praporech burgundští ozbrojenci.

Praporečníci jsou oblečeni do kabátců s nabíranými rukávy s kontrastní červenou látkou v prostřizích. Jeden praporečník má kabátec modrý, druhý bílý a druhý jmenovaný přes něj navíc nese hnědou koženou vestu. Oděv spodní poloviny těla tvoří u obou figurek nohavice pod kolena, předchůdkyně pozdějších nabíraných nohavic, tzv. plunder. Celek doplňují punčochy, nízké střevíce s širokou špičkou zvané medvědí tlapy a barety s peřím. Oba landsknechti mají pouze krátké meče katzbalgery jako poboční zbraně, přičemž praporečník s císařským praporem jej drží tasený v ruce.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

Nové poznatky o okolnostech rozmístění jaderných zbraní v Československu v roce 1983

03. 01. 2026
V minulém roce otiskl časopis Historie a vojenství příspěvek, přibližující rozmístění sovětských raketových…
Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

Přejeme všem našim příznivcům úspěšný rok 2026

01. 01. 2026
Přejeme rok, který vám splní vše, co si přejete a bude pro…
Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

Armádní muzeum Žižkov i další expozice jsou 31. prosince a 1. ledna uzavřeny

30. 12. 2025
Dovolujeme si upozornit, že Armádní muzeum Žižkov, Národní památník na Vítkově s…
Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

Dnes si připomínáme 84 let od seskoku výsadkové skupiny ANTHROPOID

29. 12. 2025
Ve dvě hodiny a dvanáct minut po půlnoci 29. prosince 1941 byli…
Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

27. 12. 2025
Těsně před Vánocemi v roce 1975 schválilo Kolegium ministra národní obrany zavedení do…