Landsknechti – velitelé

Šíření protestantského vyznání se na území Svaté říše římské v první polovině 16. století neobešlo bez komplikací a bez konfliktů. Habsburkové zastoupení především císařem Karlem V. a českým králem Ferdinandem I. hájili tradičně monopolní postavení katolicismu a nutně se tak museli střetnout s opozicí části říšských knížat a měst, která se sdružila v tzv. Šmalkaldský spolek, hájící svobodu protestantského vyznání. Císař se nakonec rozhodl vyřešit spornou situaci vojensky, což vedlo k vypuknutí Šmalkaldské války (1546−1547). Válka sice vyvrcholila vojenským vítězstvím katolíků, avšak v konečném důsledku nezastavila šíření náboženské reformace a protestantismu, které potvrdil i augšpurský náboženský mír v roce 1555.

Během Šmalkaldské války byly páteří vojsk obou válčících stran landsknechti, pěší žoldnéři typičtí pro období 16. století a známí mimo jiné svými pestrobarevnými oděvy.  Prezentované figurky představují dvojici landsknechtských velitelů v přiléhavých kabátcích, v punčochách pod kolena a v tzv. plundrách, výrazně nabíraných nohavicích, které byly typické pro landsknechty cca od roku 1540 až do konce století. Jeden z velitelů je oděn do kyrysu s nárameníky a tzv. zbrojními šosy na stehnech a hlavu má chráněnou tzv. útočnou přilbou (Sturmhaube) s chocholem. Druhý velitel je pouze v oděvu, přes nějž má krátký modrošedý pláštík s bílým lemováním s červenými prostřihy ve tvaru X (kříž sv. Ondřeje) a na hlavě nese černý klobouk s barevným peřím. Oděvům obou velitelů dominuje červená, modrá, vínová a zelená barva. Oba velitelé mají na opasku meče a jejich hodnost je zdůrazněna příslušným atributem – u velitele v oděvu je to krátká hůl, u velitele ve zbroji se jedná o zelenou šerpu nesenou šikmo přes hruď a o válečné kladivo ve svěšené ruce. Hlavice kladiva byla ovšem evidentně omylem přetřena modrou barvou nohavic a proto není na první pohled zcela patrná.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.