Letadlo Aero Ae-45

Letadlo Aero Ae-45

Fotogalerie

Letouny Aero Ae-45 připravené k exportu do Sovětského svazu
Čtveřice letounů Ae-145 československé výroby v sovětských službách
Dvojice snímků zachycuje různé verze letounu Ae-45, vyráběného v Československu po druhé světové válce. Na prvním snímku jsou zachyceny stroje Ae-45 připravené k exportu do Sovětského svazu. Na druhém snímku letí čtveřice letounů Ae-145 z továrny Let Kunovice, opět v sovětských službách.

 

Po skončení druhé světové války se ve firmě Aero vyráběly letouny německé konstrukce, skupina konstruktérů se však z vlastní iniciativy rozhodla vyvinout nový civilní dopravní letoun. Výsledkem byl celokovový dvoumotorový dolnoplošník, jenž dostal značení Ae-45. Jeho délka činila 7,54 m, výška 2,3m a rozpětí křídel 12,25 m. Dvojice motorů Walter Minor 4-III o výkonu 77 kW dávala stroji maximální rychlost 265 km/h. Zajímavě řešená pilotní kabina nebyla nepodobná kabině německého stroje Siebel Si-204, který se v Aeru vyráběl za druhé světové války. Stroj mohl vedle pilota přepravovat až čtyři cestující, mohl však sloužit i k jiným účelům než jako aerotaxi.

První prototyp vzlétl 21. července 1947, následné zkoušky prokázaly, že se jedná o velice zdařilou konstrukci. Firma Aero tak roku 1949 zahájila sériovovu výrobu, stroje využívalo československé letectvo (ke kurýrním a výcvikovým účelům) i civilní zákazníci, Ae-45 si získalo oblibu i v cizině. Počátkem padesátých let byla výroba Ae-45 v Aeru zastavena, nedlouho poté však bylo rozhodnuto o obnovení výrobu v závodech Let Kunovice. První, mírně pozměněná verze z Kunovic nesla označení Ae-45 S „Super“. Na ni navazoval stroj Aero Ae-145, jenž dostal silnější motor LOM M 332 o výkonu 103 kW; jeho maximální rychlost činila 282 km/h, dostup 5900 m a dolet až 1700 km. Celkem bylo firmami Aero a Let („Strojovny první pětiletky“) do počátku šedesátých let vyrobeno 590 strojů všech verzí, vedle socialistických zemí jej využívali i zákazníci ve Švýcarsku nebo Itálii.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…