Letecké palubní hodiny AČS-1M

Letecké palubní hodiny AČS-1M

Přesné měření uletěného času bylo pro letce vždy mimořádně důležité. Již od počátku letectví byly tedy pro tento účel konstruovány speciální chronometry, umožňující nejen odečet aktuálního času, ale i precizní měření dílčích časových úseků.

Mezi charakteristické palubní hodiny lze zařadit i původně sovětské „časy“ AČS-1 (v originále Aviacionnyje bortovyje časy) a jejich derivace, jejichž výrobcem byl čeljabinský hodinářský závod Molnija. Byla jimi vybavena většina nejen sovětských, ale i československých vojenských, dopravních i sportovních letadel. V řadě strojů pak byly používány ještě poměrně nedávno.

U varianty AŠ-1M šlo v podstatě o mechanické hodiny vybavené třemi ciferníky a dvěma ručními ovladači. Hlavní ciferník ukazoval průběh nastaveného denního času. Vrchní podružný pak celkový letěný čas v hodinách a minutách a spodní ciferník spolu s velkou ručičkou stopek odměřoval přesně minuty a sekundy zvoleného úsekového času.

Natahování pružiny hodin, přestavování hodinových ručiček a zapínání času letu se dělo ručně levým červeným ovladačem. Zapínání a vypínání celého hodinového mechanizmu a zároveň také pouštění stopek umožňoval pravý ovladač s nápisem „pusk“. Ciferník hodin byl natřen černou matovou barvou, ručičky, číslice a informační popisy v azbuce pak bílou reflexní směsí. Uvnitř pláště hodin bylo umístěno jednoduché elektrické vyhřívací zařízení s termostatem, udržujícím teplotu strojku v přijatelném rozmezí + 10° až + 25° C.

Celý chronometr byl řešen jako celkem robustní přístroj, umožňující precizní ovládání i v rukavicích. Jeho největší průměr byl 85 mm, délka 92 mm a hmotnost 600 gramů. Hodiny se většinou montovaly do palubní desky pomocí upevňovacího třmenu a dvou rýhovaných matic. Připojení na palubní síť pak umožnovaly dva šroubové konektory.

Tento zajímavý a plně funkční exponát získal VHÚ do sbírky spolu s proudovým bojovým letounem Suchoj Su-22 M4 od VÚ 7658 Náměšť nad Oslavou v roce 2003.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…