Počátkem osmdesátých let minulého století se u našich aeroklubů projevila naléhavá potřeba náhrady dosluhujících leteckých navijáků Herkules H III, které byly sice velice praktické a dobře se obsluhovaly, ale jejich výkony již nestačily potřebám doby.
Proto byl v Aerotechniku – podniku ÚV Svazarmu vyvinut nový typ navijáku, zcela odlišný od svého předchůdce. Oficiálně se nazýval „Naviják pro vzlety kluzáků Herkules 4“. Šlo o nesamohybný čtyřkolový dvoububnový agregát, jehož srdcem byl výkonný vznětový motor Tatra T2-928-2, pohánějící navíjecí bubny přes hydraulickou odstředivou a mechanickou třecí spojku. Na siluminové bubny bylo možné navinout až 1 500 m ocelového lana o průměru 5 mm, které poté vytáhlo připojený kluzák do požadované výšky.
Sériové výroby se ujal závod Aerotechniku v Moravské Třebové, široce kooperující s dalšími čs. podniky. Nové Herkulesy byly dodány do většiny našich aeroklubů a zaznamenaly i exportní úspěchy. Naši letci i navijákaři se zpočátku museli vyrovnat s razantním navýšením výkonu nového stroje, ale později si jej velice oblíbili a oceňovali jeho kvality a účinnost.
Pro sbírku Vojenského historického ústavu Praha byl v roce 2025 získán koupí naviják H 4 sériového čísla 90 07 10, vyrobený v Moravské Třebové roku 1990 a poté předaný AK Zbraslavice, kde poctivě sloužil řadu let bez vážnějších závad. V roce 2025 byl tento stroj ve velice dobrém a původním stavu nabídnut aeroklubem k prodeji VHÚ Praha, který tak vhodně doplnil svou téměř kompletní kolekci navijáků Herkules.