Mikojan-Gurjevič MiG-29

V roce 1969 byl v SSSR vyhlášen konkurz na nový bojový letoun PFI (perspektivnyj frontovyj istrebitěl – perspektivní frontový stíhací letoun). Po přehodnocení požadavků došlo k rozdělení tohoto programu a v roce 1972 k vydání konečného takticko-technického zadání. Těžký stíhací letoun vyvíjený konstrukční kanceláří Suchoj  měl odpovídat potřebám PVOS, zatímco lehký stroj označovaný jako LPFI (ljogkyj perspektivnyj frontovyj istrebitěl – lehký perspektivní frontový stíhací letoun) přizpůsobený požadavkům vojskového letectva rozpracoval kolektiv OKB MiG pod vedením Rostislava A. Běljakova. Vlastní technické projektování začalo v roce 1974 pod označením Program 9 a konečná podoba letounu známého jako výrobek (izdělije 9-12), která se vymykala podobě všech dosavadních letounů této konstrukční kanceláře, v sobě zahrnovala především nejnovější poznatky z aerodynamiky. Vzlet prvního prototypu uskutečnil A. V. Fedotov 7. října 1977. Po ukončení úvodní etapy vývoje následovalo v roce 1982 zavedení sériové výroby, souběžně s tím začaly

vojskové zkoušky. Vývoj dále pokračoval dalšími modernizovanými verzemi, včetně dvoumístné cvičné varianty MiG-29UB (izdělije 9-51). V roce 1984 došlo k oficiálnímu přijetí nového stíhače do výzbroje a počátkem roku 1985 dosáhly první dva pluky sovětského letectva vyzbrojené tímto typem operační způsobilosti. Západní veřejnost se s nimi oficiálně seznámila v roce 1986 při návštěvě 234. pluku sovětského letectva ve Finsku.

Došlo i na export. Již v roce 1985 byl podepsán kontrakt s Indií, byly realizovány dodávky do Jugoslávie (1987), NDR a Bulharska (1988), dále Polska, Československa a Rumunska (1989). Další stroje směřovaly do Afghánistánu, Iráku, Íránu, na Kubu, do Severní Koreje a Sýrie. Dodávky „dvacetdevítek“ do Československa začaly v dubnu 1989, kdy na letišti 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci přistál první MiG-29UB. V druhé polovině června následovalo osm jednomístných strojů (izdělije 9-12A) a 28. července přiletěl druhý MiG-29UB. Dalších devět letounů přibylo postupně v lednu a dubnu následujícího roku.

Při dělení ČSFR se letouny MiG-29 rozdělily v poměru 1 : 1 mezi ČR a SR. Koncem roku 1992 velení vzdušných sil AČR vyřadilo MiG-29 ze systému PVO a stroje byly převeleny ze Žatce k 1. slp do Českých Budějovic. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a v prosinci 1995 je vyměnilo s Polskem za 11 vrtulníků W-3A Sokol. Do sbírky VHÚ se dostal MiG-29 (8003), výrobního čísla 2960526380, který původně sloužil v čs. vojenském letectvu. Letoun vyrobil závod č. 30 Znamja Truda v Moskvě. Zalétávání proběhlo ve dnech 2. až 11. června 1989, přelet do Žatce pak 27. června. Předávací zálet provedl plk. Ing. Václav Vašek 3. srpna a Vojenský útvar 1610 (11. slp) stroj oficiálně převzal o den později. Při dělení ČSFR jej 9. prosince 1992 předali k VÚ 4052 Sliač. První let na Slovensku vykonal 14. ledna 1993 pilot Pinter. Poslední let proběhl 20. listopadu 1996, celkový nálet stroje činil 239 h 7 min při 425 startech. Poté byl letoun zakonzervován a dlouhodobě uložen. V roce 2015 došlo k naplnění dohody o výměně mezi VHÚ Praha a VHÚ Bratislava a stroj se dostal do sbírek Leteckého muzea Kbely, kde byl do konce roku zkompletován a následně vystaven v expozici.

Motor: 2× Klimov RD-33 o tahu 49,50/81,50 kN každý

Rozpětí: 11,36 m

Délka: 14,87 m

Hmotnost prázdného letounu: 10 900 kg

Maximální vzletová hmotnost: 19 700 kg

Maximální rychlost: 2 400 km/h

Dostup: 18 000 m

Dolet: 1 500 km