Německá magnetická kumulativní nálož

Německá magnetická kumulativní nálož

V boji proti tankům měl vynález kumulativních střel velice významný dopad. Kumulativní střely neprobíjely pancíř vlivem kinetické energie, ale propalovaly pancíře proudem roztaveného kovu a plynů o obrovské teplotě a rychlosti (6000 m/s a více). Účinnost byla určována pouze trhavinou uvnitř granátu nebo nálože.
Německá armáda přichází s prvními kumulativními náložemi na začátku války a úspěšně je používá např. při dobývání belgických pevností v roce 1940. Kumulativní munice vnesla do oblasti pěchotních protitankových zbraní doslova revoluci. Pro pěchotu se začaly vyrábět lehké a při tom dostatečně účinné zbraně v podobě pancéřovek. Stejně tak se tento vynález promítnul i do ženijního materiálu.
Německá magnetická kumulativní nálož Haft-Hohlladung (HHL 3) byla vyvinuta pro pěchotu, jako obranný prostředek proti nepřátelským tankům. Do výzbroje německé armády byla zavedena v roce 1942. Na spodní části nálože se nacházejí tři podkovovité magnety, které drží nálož na pancíři. Voják přiložil nálož na pancíř a vytržením pojistky ze zapalovače inicioval rozněcovač, který po 4,5 resp. 7 sekundách odpálil kumulativní nálož. Ta byla schopna prorazit pancíř tanku o tloušťce 110 mm.
Mina vážící 3 kg je kuželovitého tvaru. Ve spodní části je k náloži přišroubována pomocí šesti šroubů deska se třemi magnety, které jsou dostatečně silné na to, aby nálož udržely na svislé ploše.

Ve sbírkách VHÚ Praha se nachází školní kumulativní magnetická mina, která sloužila pro výcvik pěchoty. Tento exponát byl získán v roce 1948 z VÚ 8933 Olomouc.

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…