Německá protitanková talířová mina T. Mi. 35
Fotogalerie
Po skončení 1. světové války klesl v armádách zájem o miny. Jen ve dvou zemích byla minám věnována soustředěná pozornost, a to v Sovětském svazu a Německu.
V Německu dokázali v pravý čas a přesně odhadnout význam a útočný potenciál tankových svazů. Protože mělo Německo zakázáno vyrábět tanky a zároveň bylo omezeno ve výrobě děl, hledali němečtí vojenští teoretikové jiný alternativní způsob protitankové obrany. Miny Versailleská smlouva nijak neomezovala, a proto v polovině dvacátých let němečtí konstruktéři začali studovat zkušenosti z použití min v první světové válce. V září 1929 byl vyvinut první vzor protitankové miny, která byla přijata do výzbroje Reichswehru s označením „TELLERMINE 29“ (T. Mi. 29). Tellermine 29 vycházela z prvoválečné německé protitankové miny „TELLERMINE“. Měla průměr 25,5 cm a hmotnost 6 kg, včetně 4 kg výbušniny. Nárůst financování zbrojení v souvislosti s příchodem Hitlera k moci dovolil Wehrmachtu vyřadit z používání minu T. Mi. 29 a přijmout do výzbroje v prosinci 1935 novou a dokonalejší minu „TELLERMINE 35“ (T. Mi. 35), která vážila 9,6 kg a obsahovala 5 kg výbušnin. T. Mi. 35 se stala standardní protitankovou minou během počátečních fází války a do roku 1943 jich bylo vyrobeno 4 218 900 kusů. Mina měla na horní straně detonátor, reagující na zatížení nad 90 kg. To bylo příliš málo, protože mina explodovala již při dotyku tankových pásů a výbuch tak nebyl dostatečně efektivní. Proto byl brzy používán detonátor na tlak 210 kg a modifikace byla nazvána T. Mi.35 St. Tato verze byla vyráběna v letech 1942 a 1943 v počtu 2 200 700 kusů.
Ve sbírkách VHÚ Praha se nachází několik těchto min, včetně cvičné varianty označené Üb, převážně získaných v roce 1948.
Aktuálně
Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa
Chcete vidět Řád Bílého lva zblízka? Přijďte se podívat do Armádního muzea Žižkov
Druhý život Karpatsko-dukelské operace – Dukla ve filmu.
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
