Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Němečtí revolucionáři za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht

Snímek zachycuje německé revolucionáře v berlínské zoologické zahradě za revoluce z let 1918–19, hovoří Karl Liebknecht. V době zveřejnění této fotografie si připomínáme sto let od počátku revoluce v Německu.

 

Na podzim roku 1918 bylo císařské Německo v zoufalé situaci. Obyvatelstvo hladovělo, armády byly vytlačovány z Francie a Belgie, spojenci postupně odpadali, a ani fakt, že pod německou mocí se nalézala velká část východní Evropy, nemohl na stavu věcí nic zlepšit. Na přelomu října a listopadu došlo ke vzpourám v německém námořnictvu, 4. listopadu vzbouřenci obsadili Kiel a záhy se revoluce rozšířila po celém Německu. 9. listopadu byla v Berlíně vyhlášena republika, císař Vilém II. odjel do nizozemského exilu. 11. listopadu 1918 bylo uzavřeno příměří v Compiègne. Zrodila se legenda o v poli neporažené německé armádě, jež utržila ránu dýkou do zad. Německé armády stále v zásadě všude stály na cizím území, od východní Belgie po východní Ukrajinu – skutečnost, že se němečtí spojenci jeden po druhém zhroutili, nebyla brána v potaz.

Novým německým kancléřem se stal sociální demokrat Friedrich Ebert, v zemi však narůstal chaos. Část demobilizovaných vojáků neodložila zbraně a stala se členy tzv. freikorpsů – paramilitárních pravicových jednotek. Radikální levice rovněž nebyla spokojena: 5. ledna 1919 v Berlíně povstala frakce spartakovců, avšak toto povstání bylo se souhlasem sociální demokracie rozdrceno příslušníky freikorpsů. Představitelé spartakovců, Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, byli 15. ledna zajati a zabiti. Obdobně skončila i Bavorská republika rad, vyhlášená v dubnu a poražená v květnu 1919.

Přechod od monarchie k republice byl bolestný. 19. ledna 1919 se konaly volby do nového německého parlamentu, jenž se sešel ve Výmaru a v srpnu přijal republikánskou ústavu – vznikla Výmarská republika. Poslední vážný pokus o zvrácení tohoto vývoje představoval neúspěšný Kappův puč z roku 1920. Tzv. „listopadoví zrádci“, jimž byla připisována vina za porážku ve válce, však zůstali terčem nenávisti terčem nenávisti nacionalistických kruhů, docházelo k politickým vraždám, levicové i pravicové bojůvky pevně zakořenily v německé společnosti. Nechtěná německá republika klopýtala vstříc dalším a dalším katastrofám.

Aktuálně



V Armádním muzeu Žižkov začala programová konference České obce sokolské

V Armádním muzeu Žižkov začala programová konference České obce sokolské

23. 01. 2026
Atrium Armádního muzea Žižkov bylo místem, kam se v pátek 23. ledna sjelo…
Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR

Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR

21. 01. 2026
V pátek 7. listopadu 2025 proběhl slavnostní nástup příslušníků 21. základny taktického letectva…
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

19. 01. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 14. ledna konalo vzpomínkové setkání…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

16. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. 01. 2026
V Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze se ve dnech 15. až…