Pařížští komunardi u barikády

Pařížští komunardi u barikády

Snímek pořízený na jaře 1871 zachycuje skupinu pařížských komunardů u barikády s dělem. Roku 2021 si připomínáme 150 let od vzniku i zániku Pařížské komuny.

Během obléhání Paříže za prusko-francouzské války bylo město hájeno nejen pravidelnou armádou, ale také civilisty, sloužícími v Národní gardě. Nová francouzská vláda pod vedením historika Adolpha Thierse (1797–1877; premiérem byl již za vlády Ludvíka Filipa) musela nejen vyjednávat o konečných mírových podmínkách, ale i držet na uzdě zradikalizované obyvatelstvo.

Dne 18. března 1871 se vládní síly neúspěšně pokusily odvézt děla pařížské Národní gardy. Pařížané zlynčovali dvojici vládních generálů a vyhlásili Pařížskou komunu; Thiers uprchl do Versailles. Mimo Paříž byl ohlas Komuny zanedbatelný a armáda zůstala věrná Thiersově vládě.

Město se tak ocitlo ve dvojím obklíčení – na východ od Paříže stáli ještě Němci, na západ od města vládní síly. Výpad komunardů proti Versailles počátkem dubna skončil nezdarem a Thiersovy jednotky („versailleští“) na místě popravovaly zajatce. Dne 21. května zahájili versailleští pod velením maršála a pozdějšího presidenta Patrice de Mac Mahona útok na Paříž. Komunardi nebyli schopni jejich postup zastavit; vypálili alespoň palác v Tuileriích a další památky a popravili množství rukojmí.

Dne 28. května 1871 již byla Paříž v rukou francouzské vlády. Symbolem konce Komuny se stalo postřílení zajatých komunardů u zdi na hřbitově Père-Lachaise, místě jejich posledního odporu. Tím však represe teprve začaly – tisíce osob spojených s Komunou byly zatčeny a popraveny nebo deportovány na Novou Kaledonii.

Francouzská levice byla porážkou Komuny načas oslabena a stabilitu nové republiky v prvních desetiletích ohrožovaly především pravicové síly. Ve světě však odkaz Pařížské komuny sloužil a dodnes slouží jako inspirace pro radikální levicová hnutí.

 

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…