Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Pěšák a těžkooděnec z konce 15. století

Údolí řeky Taro v blízkosti města Fornovo v severní Itálii se 6. července 1495 stalo dějištěm jedné z prvních bitev tzv. italských válek, jež trvaly až do poloviny 16. století. Na počátku této série konfliktů za účelem získání hegemonie na apeninském poloostrově stála snaha francouzského krále Karla VIII. ovládnout neapolské království, které si nárokoval po své babičce Marii z Anjou. Karel dokázal během let 1494-1495 Neapolsko dobýt a poté, co zde zanechal posádky a místodržícího, vydal se na počátku léta zpět do Francie. Když 4. července přitáhl s vojskem k Fornovu seznal, že jej zde očekává spojené italské vojsko vévodství Milána, Mantovy a Benátské republiky. O dva dny později svedla obě vojska bitvu na levém břehu řeky, když Italové překročili Taro. Když boj nakonec skončil opětovným stažením spojeneckých sil za řeku, zůstalo na bojišti přes tisíc mrtvých Francouzů a téměř dvakrát tolik Italů. Ve výsledku si obě strany nárokovaly vítězství, přičemž spojencům během bitvy padla do rukou značná část francouzského trénu a kořisti z neapolského tažení. Nicméně svého hlavního cíle, tedy zastavení a ideálně zajetí Karla VIII., spojenci nedosáhli, a francouzský král tak mohl po bitvě pokračovat v cestě na sever.

Figurky znázorňují podobu těžkooděného jezdce a pěšáka z konce 15. století. Jezdec je oděn do kompletní plátové, tzv. gotické zbroje, módní v poslední čtvrtině 15. století s přilbou typu šalíř. Přes trup má oblečen tmavě fialový heraldický kabátec – tabard – a ozbrojen je pouze mečem. Pěšák v hnědožlutých nohavicích je od pasu nahoru chráněn plátovou ochranou paží, dvoudílným kyrysem s poněkud archaičtěji vyhlížející lamelovou suknicí (šorcem), plátovým podbradím a přilbou, jenž vyhlíží jako varianta tzv. italského šalíře. Ozbrojen je kopím a jednoručním mečem se záštitou s mírně zahnutými konci, připomínající tak písmeno „S“. Dominující barvou obou figurek je stříbrošedý metalický odstín zbraní a zbroje, jemuž sekunduje několik odstínů hnědé znázorňující koňskou srst, sedlo a násadu kopí. Černá barva se objevuje pouze na kopytech koní, zatímco zelená se krom podstavců objevuje i jako barva řemení koňského postroje. Tmavě žlutě je kolorován jezdcův opasek, pochva meče a ozdoby koňské plátové zbroje.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

 

Aktuálně



V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916 

02. 02. 2026
Před sto deseti lety, v prvních týdnech roku 1916, Rakousko-Uhersko na vlastní pěst zaútočilo na Černou Horu a…