Pistole ČZ vz. 37 v ráži 7,65 mm Browning

Pistole ČZ vz. 37 v ráži 7,65 mm Browning

Zavedené armádní pistole vz. 22 a 24 nepředstavovaly nadčasové řešení nehledě na skutečnost, že poznatky z exploatace ukázaly řadu jejich slabin. Z útvarů zaznívaly výtky, týkající se jejich citlivosti na údržbu a malé pohotovosti k boji. Vývoj na poli pistolové techniky také neustrnul, ke slovu se dostávaly konstrukce s novými typy spoušťových mechanismů, jež zvyšovaly střeleckou pohotovost a bezpečnost samonabíjecích pistolí.

MNO si bylo vědomo slabin stávající pistole vz. 24, proto vyzvalo v dubnu Vojenský technický a letecký ústav (VTLÚ) k vypracování předběžných dispozic, jež měly určit budoucí směr vývoje nové armádní pistole. Ty byly také předány České zbrojovce ve Strakonicích.

Na základě specifikovaných požadavků vyrobila v druhé polovině roku 1936 pokusná dílna České zbrojovky ve Strakonicích pod vedením Františka Myšky dva vzorky pistolí. Základní koncepce spočívala v konstrukčním řešení, jež umožňovalo velmi jednoduchou rozborku pomocí suvného šoupátka (tlačky). Hlaveň pistole byla u ústí nalícována do otočného pouzdra (třmenu) spojeného s tělem pistole kolíkem. Na válcovém vnějším průměru byl volně nasunut závěr, jehož přední část byla vespod opatřena kruhovým výstupkem zapadajícím při sklopení závěru do vybrání v unášeči, o který byla opřena paralelně uložená vratná pružina.

Vodítka závěru byla přerušovaná a držení závěru na těle pistole bylo zajištěno výstupky již zmiňovaného suvného šoupátka. Jeho stlačením směrem vpřed došlo k přerušení vedení závěru a ten bylo možno poté otočit ve vertikální rovině směrem vzhůru. S uvolněním spoje se rovněž oddělil výstupek závěru od unášeče. Samotný závěr, volně nasunutý na hlavni, byl tahem vzad odnímatelný od těla pistole. Při základní rozborce se tak pistole rozdělila pouze na tři skupiny: závěr, tělo pistole s hlavní a zásobník, což znamenalo ve své době výrazný pokrok.

V průběhu roku 1937 byla konstrukce pistole posuzována z různých hledisek a dále vyvíjena. Teprve koncem roku, 20. prosince, si MNO objednalo zkušební partii 25 pistolí se dvěma zásobníky ke každé z nich v celkové ceně 55 250 korun. Vzorky byly vyrobeny v lednu 1938 a následně přiděleny na základě směrnice VTLÚ dvanácti různým útvarům, jež určilo 5. oddělení generálního štábu MNO.

Již 29. března 1938 zpracoval VTLÚ seznam poruch a nedostatků zjištěných při zkouškách. O pár dní později, 9. dubna 1938 byla svolána výzbrojní komise k projednání otázky zavedení pistole vz. 38 do výzbroje armády. Teprve na jejím další zasedání 30. dubna proběhlo hlasování o návrhu zavést novou pistoli do výzbroje čs. armády pod označením „pistole vz. 38“. K jejímu oficiálnímu zavedení došlo výnosem z 1. června 1938. Objednávku na 41 000 pistolí s dodací lhůtou do 30. června 1939 vystavilo MNO o necelých 14 dní později.

V průběhu vývoje nové armádní pistole vznikly kromě vývojových vzorků také pokusné exempláře v odlišných rážích. Na německý náboj 9 mm Parabellum (9 x 19 mm) vyrobila továrna nejen exemplář s dynamickým závěrem, ale také, v souvislosti s exportními aktivitami v Rumunsku, pokusnou variantu v téže ráži, jejíž závěr byl uzamčen pomocí otočné hlavně. V jediném exempláři zhotovila zbrojovka vzorek pistole v ráži 7,65 mm Browning. Od armádní pistole se odlišoval nejen menšími rozměry, ale také dvoučinným spoušťovým mechanismem a manuální pojistkou, umístěnou na levé straně těla. Na rozdíl od ostatních vzorků měl již střenky (pažbičku) vyrobené z Textoplastu č. 15, stejně jako pozdější sériově vyráběné pistole vz. 38.

Dosud není jasné, s jakým záměrem exemplář zařízený na méně výkonný náboj továrna vyrobila. Je možné, že jím chtěla pouze rozšířit nabídku svých zbraní při předvádění v zahraničí; o tom by svědčily dochované propagační materiály, ale také zmínky o jejím předvádění společně dalšími pistolemi a samonabíjecí puškou v Sovětském svazu během druhé poloviny května 1938.

Exemplář s číslem 100 001 získalo muzeum v roce 1981 převodem z VÚ 1337 v Babicích u Říčan.

 

Ráž: 7, 65 mm Browning

Celková délka: 180 mm

Výška: 130 mm

Šířka: 28,2 mm

Délka záměrné: 137 mm

Délka hlavně: 104 mm

Kapacita zásobníku: 9 nábojů

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 880 g

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…