Pohlednice s motivem dělostřeleckých kasáren v Jincích, třicátá léta

Po vzniku samostatného československého státu vyvstala potřeba nové dělostřelecké střelnice, jež by odpovídala dobovým nárokům. Po pečlivém uvážení environmentálních, hospodářských, vojenských a finančních aspektů byl vybrán prostor ve středních Brdech. Ačkoli se proti tomuto rozhodnutí zvedla v letech 1924–1925 silná vlna protestů, v nichž se odrážely obavy o zachování místní svérázné přírody a jejího turistického využití, byl projekt v únoru 1926 schválen a v létě následujícího roku realizován.

Vznik vojenského cvičiště znamenal podstatnou změnu v životě okolních obcí. Snad nejvíce se dotkl městyse Jince, kde byla na konci roku 1929 zahájena výstavba moderních kasáren s typickým hrázděným zdivem a v příštím roce i obytné budovy pro vojenské gážisty u nádraží. Současně pokračovalo mýcení lesa pro vybudování cílových ploch – jako první byla v roce 1930 dána do užívání dopadová plocha Jordán, jako druhá plocha Brda a začalo se s přípravou plochy Tok. V polovině třicátých let byl prostor dále rozšířen o cvičiště pro pěchotu a některé další druhy zbraní.

Malou sondu do života kasáren a jejich obyvatel nabízí dvojice dobových pohlednic, zachycujících kasárny krátce po dokončení. První z nich odeslal v roce 1932 pyrotechnik vojín F. Čížek, jehož zaujala především krásná okolní příroda. Druhá pohlednice je nedatovaná a odeslal ji zřejmě mezi léty 1933 a 1935 blíže neurčený voják německé národnosti, příslušník 154. dělostřeleckého pluku, který sem jezdil pouze na střelby. Kromě pozdravu rodičům se zmiňuje o svém zhoršeném zdravotním stavu.

V období druhé světové války převzala celý prostor německá armáda, která jej dále rozšířila, čímž došlo k vysídlení řady přilehlých obcí. V samotných Jincích se v té době nacházelo divizní velitelství a doplňovaly se tu jednotky určené k odjezdu na frontu. Po skončení války byl prostor zachován ve stávající velikosti a navíc se ještě rozrostl o zkonfiskovaný majetek velkostatku Hořovice. V letech 1949–2016 zde fungoval vojenský újezd. I po jeho zrušení jsou některé části Brd nadále využívány armádou a veřejnosti nepřístupné. Jde zejména o posádkové cvičiště Jince včetně dopadové plochy Brda a některé další objekty. Nadále jsou využívány i kasárny v Jincích, kde dnes sídlí 13. dělostřelecký pluk.

Pohlednice byly součástí větší sbírky, kterou Vojenský historický ústav Praha získal v roce 2004.