Polská protitanková puška Maroszek wz. 35 (Karabin przeciwpancerny wz. 35)

Polská protitanková puška Maroszek wz. 35 (Karabin przeciwpancerny wz. 35)

Okolo roku 1930 vytvořil ing. Joszef Maroszek, konstruktér Panstwovy Fabryky Karabinów (PFK) ve Varšavě protitankovou pušku, původně v ráži 7,92 x 86 mm. Zkoušky, prováděné na střelnicích v Brześći a v Pionki sice ukázaly, že střela dokáže na vzdálenost 300 metrů probít 15mm ocelovou pancéřovou desku, avšak životnost hlavně činila jen okolo 30 ran. Praktické poznatky ze zkoušek vedly k vývoji nového náboje 7,92 mm DS (7,92 x 107) s vyšším výkonem. Rekonstrukce pušky, zaměřená zejména na použití kvalitnějšího hlavňového materiálu, schopného snášet namáhání s vyššími tlaky, a využití nového náboje přinesly kvalitativní posun. V dalších zkouškách se životnost hlavně posunula ke 300 výstřelů.

Po úspěšně zakončených zkouškách byla koncem listopadu 1935 puška Maroszek zavedena do výzbroje pod označením “kb UR”, avšak známa je spíše podle jména svého tvůrce a roku zavedení. Pro vojskové zkoušky objednalo ministerstvo války v prosinci pět pušek se soupravami náhradních hlavní a 5000 náboji. Do přepadení Polska fašistickým Německem získala Panstwowa Fabryka Karabinów armádní objednávku na výrobu 7610 pušek, avšak dodnes není jasné, zda PFK vyrobila plný počet. Jisté je, že pušky Maroszek se záhy staly kořistí Wehrmachtu, do jejíž výzbroje byly zavedeny pod označením PzB 35 (p). Německá branná moc si na základě zkušeností zřejmě pušek wz. 35 příliš necenila; v roce 1942 všechny kořistní kusy předala svému italskému spojenci. Italská armáda je používala pod označením Fucile Controcarro 35(P). Válku přečkalo velmi malé množství polských protitankových pušek, takže kusy, nacházející se v muzejních sbírkách, jsou dnes považovány za velmi vzácné.

Konstrukce pušky vycházela z osvědčeného systému Mauser s válcovým odsuvným závěrem, avšak s odnímatelným jednořadovým zásobníkem na čtyři náboje. Oproti jiným konstrukcím protitankových pušek poměrně lehká a subtilní zbraň měla v přední části pod hlavní zavěšenu sklopnou dvojnožku a na ústí hlavně byla připevněna akční úsťová brzda. Vzhledem k poměrně ploché dráze letu střely disponovala puška pouze pevným plátkem hledí, konstruovaným pro střelbu do vzdálenosti 300 metrů.

Exemplář s číslem 5006 získalo muzeum v roce 1948 převodem ze Zbrojnice Terezín.

Ráž: 7,92 mm DS (7,92 x 107)

Celková délka: 1775 mm

Délka hlavně: 1215 mm

Délka záměrné: 1119 mm

Kapacita zásobníku: 4 náboje

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 8800 g

Aktuálně



Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR

19. 01. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 14. ledna konalo vzpomínkové setkání…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

16. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. 01. 2026
V Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze se ve dnech 15. až…
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

12. 01. 2026
V kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze se dnes uskutečnilo…
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

12. 01. 2026
Kárne výbory predstavovali v československej armáde špecifický nástroj disciplinácie dôstojníckeho zboru, ktorého…