Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

02. 10. 2025
Letošní cenu Rudolfa Medka obdržel historik Tomáš Jakl za výsledky své badatelské…
PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

01. 10. 2025
Do konce října je prodloužena výstava připravená VHÚ Praha ve spolupráci s…
Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

30. 09. 2025
Na druhé nejstarší středoevropské univerzitě v polském Krakově se ve dnech 16. –…
Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

29. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…
Vyšlo třetí letošní číslo časopisu Historie a vojenství s první částí studie o výstavbě vojska protivzdušné obrany do roku 1992

Vyšlo třetí letošní číslo časopisu Historie a vojenství s první částí studie o výstavbě vojska protivzdušné obrany do roku 1992

29. 09. 2025
Ve třetím letošním čísle Historie a vojenstvíse v hlavní studii dočtete o počátcích…