Příběh 3. československého pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova se začal odvíjet v západoukrajinské vesnici Treskyň 15. března 1917. V září 1917 byl pluk podřízen 1. střelecké divizi, v jejíž sestavě se zúčastnil vítězné bitvy u Zborova. Vzhledem k neúspěchu širší ofenzivy se musel i s dalšími jednotkami stahovat směrem ke Kyjevu.
V květnu 1918 se jeho příslušníci zapletli společně se 6. „Hanáckým“ plukem do takzvaného čeljabinského incidentu, který přispěl k eskalaci konfliktu mezi československými legionáři a silami ruských bolševiků. Pluk se zúčastnil bojů podél transsibiřské magistrály včetně dobytí Čeljabinsku, bojů na Urale a později ochrany magistrály v okolí Irkutska. Po stažení do Vladivostoku jej v březnu 1920 evakuovali z území Ruska.
Prapor byl pluku věnován v dubnu 1917 československou kolonií v Kyjevě. Autorem návrhu byl pan Šebora a prapor o rozměrech zhruba 110 na 130 centimetrů byl vyšit skupinou dvanácti československých žen v Kyjevě pod vedením paní Škvorové.
Na listu černé barvy je z lícové strany aplikován červený husitský kalich podložený zlatě vyšitou trnovou korunou přeloženou přes nohu kalicha. V pravém dolním cípu se nacházejí data „1416–1916“, odkazující na husitskou tradici československého vojenství. Rub tvoří taktéž černý hedvábný list. Na něm jsou vyšity ve vodorovném zeleném ornamentu lipových květů zemské znaky se stříbrným lemováním. Jde (zleva) o znaky Slovenska, Slezska, Moravy a u žerďové části o větší znak Čech se svatováclavskou korunou ozdobenou kameny. V pozadí za znaky se vynořuje vycházející slunce. Prapor je černým rukávem nasunut na žerdi zakončené klenotem ve tvaru husitského palcátu.