Prapor České družiny, 1914

Čeští vlastenci žijící v Rusku se na počátku války soustředili v tzv. České družině. Jednotce byl českými dámami z Moskvy darován prapor, který byl slavnostně předán v Kyjevě dne 28. září 1914. S myšlenkou na prapor přišli zástupci krajanských spolků Tuček s Koníčkem v době, kdy probíhalo vyjednávání o vzniku čs. jednotky. Nápad se setkal s kladným přijetím a Vlastimil Amort vytvořil prvotní návrh – svatováclavskou korunu s lipovými ratolestmi. Sochař Václav Bařtipán pak provedl detailní kresbu, která byla následně převedena na plátno. V téže době si několik moskevských českých dam otevřelo dílny na šití prádla pro české dobrovolce. Návrh převzaly paní Amortová, Jůnová, Koníčková a další, a daly se do vyšívání. Pomáhaly jim i žačky stroganovského ženského učiliště. Práce musela být dokončena ve velmi krátkém časovém úseku, aby mohla být použita při slavnostní přísaze věrnosti České družiny v Kyjevě.

Prapor je zhotoven z bílého a červeného hedvábí, uprostřed s vyšitým motivem svatováclavské koruny s imitacemi čtyřiceti sedmi drahokamů. Líc je tvořen stejně širokými pruhy v barvě bílé, modré a červené. Prapor však nebyl zcela dokončen – při přísaze ještě chyběly čtyři zemské symboly, které byly doplněny až později. Po únorové revoluci v roce 1917 byla ze žerdi sejmuta špice s carským orlem a nahrazena husitským kalichem. Prapor byl symbolem České družiny ve většině bojů, včetně slavné bitvy u Zborova. V květnu 1918 byl vlak, který prapor převážel, napaden na nádraží ve Zlatoustu. Českoslovenští vojáci jej sejmuli ze žerdi, aby nepadl do rukou nepřítele. Po návratu legionářů do vlasti se prapor až do roku 1926 stal symbolem českobudějovického pěšího pluku 1. Poté byl nahrazen replikou a originál předán do sbírky Památníku osvobození. Za nacistické okupace jej v budově Památníku museli zazdít, aby ho uchránili před nacistickými okupanty. V roce 1945 byl slavnostně vynesen a příležitostně vystavován.