Připomínka začátku první světové války
Snímek pořízený v Praze během mobilizace v roce 1914 zachycuje vojáky pochodující na vlak. Dne 28. června 1914 byli v Sarajevu zavražděni rakousko-uherský následník trůnu a jeho žena. Dne 23. července předložila Vídeň Srbsku velice ostré ultimátum. Srbové vyhověli většině jeho bodů, ne však požadavku, aby umožnili činnost rakousko-uherských vyšetřovatelů na srbském území. O pár dnů později, 28. července 1914, tak Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku.
Carské Rusko se rozhodlo podpořit Srbsko a 29. července 1914 zahájilo mobilizaci. V důsledku toho původní spor mezi Vídní a Bělehradem přerostl v celoevropský a později ve světový konflikt. Německo se ruskou mobilizací cítilo ohroženo, pokusy vyřešit situaci osobní diplomacií dvou bratranců, Viléma II. a Mikuláše II., skončily nezdarem. 1. srpna 1914 Německo vyhlásilo Rusku válku a 3. srpna 1914 učinilo totéž v případě Francie. 4. srpna vpadla německá vojska do Belgie a válku Německu vyhlásilo Spojené království, čímž se automaticky ocitla ve válečném stavu i britská dominia.
Na stranu Srbska se přidala Černá Hora. Přestože Japonsko bylo britským spojencem, jeho spojenecké závazky je nenutily vstoupit do války. Nehledě na to, Japonci dali 15. srpna Německu ultimátum a po vypršení lhůty, 23. srpna, vyhlásili Němcům válku. Pro blok Německa a Rakousko-Uherska se vzhledem k zeměpisné poloze obou států ujal název Centrální mocnosti, jejich protivníci jsou známi jako Dohoda. Osmanská říše se přidala k Centrálním mocnostem 29. října 1914, když její námořnictvo zaútočilo na ruské černomořské přístavy.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán v roce 2020.
Aktuálně
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
