Rakouská opakovací pistole Bittner 1897

Rakouská opakovací pistole Bittner 1897

Puškařská firma Gustav Bittner v dnešních severočeských Vejprtech, založená v roce 1860 Emilem Gustavem Rupertem Bittnerem (1843–1908), se postupně vypracovala mezi přední puškařské závody regionu. Po celou dobu své existence s výjimkou let 1938–1945, kdy územně patřila k Velkoněmecké říši, se specializovala výhradně na výrobu loveckých zbraní. Od poloviny roku 1896 měla status veřejně obchodní společnosti (Offene Handelsgesellschaft), jejímiž společníky byli otec a syn Bittnerové. Po smrti zakladatele v roce 1908 převzal vedení závodu Gustav Bittner junior (1868–1945) a firma i nadále vyráběla vysoce kvalitní lovecké zbraně.

Z tradičního výrobního sortimentu vybočila firma během své existence, ukončené znárodněním v roce 1948, pouze třikrát. Poprvé výrobou opakovacích pistolí v letech 1897–1898 a podruhé během první světové války, kdy společně s dalšími puškařskými firmami ve Vejprtech vyráběla bodáky pro pušky Mannlicher M. 95. Třetí vybočení z tradiční puškařské výroby přinesla opět světová válka, druhá v pořadí. Tehdy musela firma Bittner přizpůsobit svůj výrobní program válečnému hospodářství, takže začala vyrábět dvouhlavňové letecké signální pistole Modell L, součásti naslouchacích přístrojů a na konci války také závěry pro lidové pušky VG 1, určené pro jednotky Volkssturmu.

Na rozdíl od válečnými okolnostmi vnucených výrobních programů představovaly opakovací pistole Bittner 1897 především doplněk standardního sortimentu, s nímž přišla firma na trh v době, kdy se již ke slovu dostávaly první modely samonabíjecích pistolí. Jim také patřila budoucnost.

Dosud není jasné, jak se Bittnerova firma dostala k výrobě opakovacích pistolí, jež měly mnoho shodných konstrukčních prvků s pistolemi Passler & Seidl 1887 a Passler & Sederl, vyráběnými ve Vídni. Jisté však je, že na konstrukci pistole získal Gustav Bittner 17. října 1896 rakouské privilegium Zl. 46/4690 .

Základní uspořádání všech uvedených pistolí bylo shodné: všechny měly válcový odsuvný závěr s jedním uzamykacím ozubem, ovládaný pohyblivým lučíkem, jehož zadní stěnou procházel jazýček spouště. Bicí mechanismus tvořil přímoběžný úderník. K zásobování sloužil ocelový rámeček s pěti náboji, tlačenými do nábojiště odpruženou pákou podavače.

U Bittnerovy pistole se podavač od předchozích lišil tím, že jej tvořila jednoramenná páka. Nebyla však zavěšena na hlavni, nýbrž uložena v ocelovém nosníku pod hlavní a chránilo ji dřevěné předpažbí s rybinově zdrsněnými bočními plochami.

Další odlišnost představovala příčně suvná válcová pojistka, uložená v těle pistole, jež blokovala v zajištěné poloze pohyb spouště. Zatímco „vídeňské“ modely byly zařízeny na revolverový okrajový náboj .320 CF, Bittnerova pistole používala rozměrově mírně odlišný náboj označovaný jako 7,7 mm Bittner.

Podle dostupných informací vyráběla firma Bittner opakovací pistole pouze v uvedených letech, přičemž dokládaná výrobní čísla neumožňují vytvoření přesnějšího obrazu o rozsahu jejich výroby. Především je to dáno tím, že na dochovaných exemplářích je zpravidla patrné pouze pořadové číslo zkoušky a rok ověření zkušebnou ve Vejprtech, vyražené na spodní ploše oktagonální hlavně před nosníkem podavače. Skutečné výrobní číslo kusu se totiž nachází pouze na dvou místech: ve spodní části hlavně zakryté předpažbím a na vnitřní ploše těla pistole buď patrné již po odejmutí bočnice spoušťového mechanismu, nebo na vnitřní ploše pod tělem spouště. Na jednotlivých součástkách bývá vyraženo zpravidla pouze poslední dvojčíslí výrobního čísla.

Dosud nejvyšší známé výrobní číslo pistole Bittner je 493, u ostatních kusů s udávanými čtyřcifernými čísly se s největší pravděpodobností jedná o pořadová čísla protokolu, vyražená vespod na hlavni. Často uváděnou celkovou produkci, odhadovanou na 3000 kusů, můžeme tak považovat za zavádějící. Realitě bližší bude spíše úvaha, že Bittnerovu továrnu ve Vejprtech opustilo nejvýše 500 pistolí.

Exemplář s číslem 478 získalo muzeum v roce 1953 od tehdejší Hlavní správy Veřejné bezpečnosti (HS-VB) Praha.

 

Ráž: 7,7 mm Bittner

Celková délka: 302 mm

Délka hlavně: 153 mm

Délka záměrné: 211 mm

Výška: 130 mm

Šířka: 33,8 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 830 g

Aktuálně



VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

VHÚ Praha a LOM PRAHA budou veřejně předvádět slavný akrobatický speciál Zlín Z-526 AFS-V

03. 09. 2025
Centrum leteckého výcviku Pardubice bude do roku 2031 provozovat další z létajících…
Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

Výstava: Vojenské školství, dějiny, vývoj a současnost - „Armáda moje životní volba“/2. 9. - 13. 10. 2025 (před budovou Generálního štábu AČR)

02. 09. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Vojenské…
Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

Jubilejní 50. kongres Mezinárodní komise pro vojenskou historii se koná v senegalském Dakaru. Konají se tam také volby nového vedení ICMH

02. 09. 2025
Ve dnech 1. až 5. září 2025 se v Dakaru v Senegalu…
21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

30. 08. 2025
Tisíce návštěvníků z celé České republiky navštívily poslední prázdninovou sobotu Vojenské technické muzeum…
Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

28. 08. 2025
Součástí každého Tankového dne je také ukázka letounů ze Sbírky Vojenského historického…