Španělská firma Bonifacio Echeverría v Eibaru, založená v roce 1905 José Cruzem Echeverríou (1833–1909) a jeho synem Bonifáciem (1859–1951), během své existence vyráběla poměrně pestrou škálu samonabíjecích pistolí s obchodním názvem Star.
První pistoli, jež se dostala do výrobního programu firmy, zkonstruoval v roce 1906 Bonifáciův mladší bratr Julián Echeverría (1875–1948). Základní koncepcí vycházela z rakouské pistole Mannlicher M 1901, avšak odlišovala se od ní nejen ráží 6,35 mm Browning, ale také odnímatelným zásobníkem na 7 nábojů.
Po smrti zakladatele Josého Cruze v roce 1909 nesla firma název B. y J. Echeverría, avšak již následujícího roku opustil Julián firmu, jež se pak přejmenovala na Bonifacio Echeverría. Konstrukční základ původní pistole se promítl do dalších modelů, vyráběných nejen v ráži 6,35 mm Browning, ale také 7,65 mm Browning.
Když armáda hledala náhradu za konstrukčně zastaralou a výrobně složitou pistoli Campo-Giro M 1913 a M 1913-16, vyvinula firma Bonifacio Echeverría pro vypsanou soutěž nový model pistole s uzamčeným závěrem a krátkým zpětným pohybem hlavně, koncepčně inspirovaný americkou armádní pistolí M1911, avšak zařízený na zavedený náboj 9 mm Bergmann-Bayard (9 mm Largo). Armádní kruhy zájem o pistoli s původním označením M 1920 zájem neměly, avšak do výzbroje ji zavedla Guardia Civil. Definitivní provedení označovala firma jako model A a vyvážela jej do řady zemí světa, počínaje Čínou, kam směřovaly pistole v ráži 7,63 mm Mauser, přes Řecko, Honduras, Venezuelu, Filipíny, Itálii, až po Německo.
Porážka republikánů v roce 1939 znamenala nejen ukončení občanské války ve Španělsku, jejímž výsledkem bylo faktické nastolení fašistické diktatury generála Francisca Franca (1892–1975). Oficiálně se sice Španělsko stalo neutrální zemí, ve skutečnosti však došlo k upevnění spojenectví s nacistickým Německem.
Jedním z prvních Francových kroků byla přísná regulace zbrojního průmyslu, jež spočívala především v uzavření všech zbrojních továren s výjimkou tří výrobců, jež získali státní souhlas. Mezi ně patřily firmy Astra Unceta y Cia, Gabilondo y Uresti a Star Bonifacio Echeverría.
V roce 1942 si německá vojenská správa objednala u firmy Star 4 000 pistolí, zařízených ovšem na standardní německý náboj 9 mm Parabellum. Přepracováním původního modelu A na rozměrově a výkonově odlišné střelivo vznikl model označený dalším písmenem abecedy, tedy B. Pistole měla shodné ovládací prvky jako předchozí model, tvarem kohoutu a zadní částí rukojeti se však od něj zřetelně odlišovala. Pro jednoznačnou identifikaci ráže nesl závěr na levé straně blíže ústí označení F Patr 08 (Für Patrone 08). Modelové označení v podobě písmene B bylo vyraženo vespod hřbetu rukojeti nad výrobním číslem zbraně.
Všech 4 000 pistolí zaslala firma v květnu 1942 ve dvou lodních zásilkách do Hendaye v Německem okupované části Francie. Dalších 8 000 kusů, rozdělených na dva transporty, odešlo do stejného místa určení v červenci 1943, přičemž první dodávka byla určena pro německou armádu a druhá pro námořnictvo.
Koncem května 1944 odeslala zbrojovka na základě objednávky německé vojenské správy opět ve dvou zásilkách 5 000 pistolí do francouzského Bordeaux, z nichž polovinu objednala Kriegsmarine, druhou Vrchní velitelství pozemních sil (OKH). V polovině června 1944 odeslala zbrojovka do Bordeaux celkem 8 000 kusů. Poslední válečnou zásilku 2 500 pistolí vyexpedovala továrna v polovině července 1944 do španělského Irunu; k jejímu doručení již nedošlo a celá zásilka byla koncem října 1944 vrácena do továrny.
Kromě německé armády a námořnictva si pistole Star model B v průběhu války objednávalo také bulharské ministerstvo války, jež mezi zářím 1943 a březnem 1944 nakoupilo ve třech blocích celkem 15 000 pistolí.
Zbrojovka Bonifacio Echeverría výrobu modelu B sice v roce 1945 ukončila, ne však na dlouho. Do výrobního programu ji opět zařadila během roku 1951 a její výroba definitivně skončila teprve s rokem 1968. V průběhu let 1942–1945, 1951–1968 tak továrna vyrobila celkem 104 757 pistolí model B.