Stavitelná vrtule Avia V-503 A

Stavitelná vrtule Avia V-503 A

Fotogalerie

Stavitelná vrtule Avia V-503 A
Stavitelná vrtule Avia V-503 A
Stavitelná vrtule Avia V-503 A
Stavitelná vrtule Avia V-503 A
Stavitelná vrtule Avia V-503 A
Stavitelná vrtule Avia V-503 A

Mezi opravdu zdařilé výrobky československého leteckého průmyslu patřila bezesporu i stavitelná dvoulistá tažná vrtule Avia V-503, z níž později vznikla varianta V-503 A s mírně vylepšenými parametry, určená pro motory bez reduktoru do výkonu 220 k, při 2 750 ot/min. Stavitelná vrtule umožňovala leteckému motoru lepší využití tahu v závislosti na otáčkách, než jak tomu bylo u vrtulí pevných. V-503, zkonstruovaná v Avii počátkem šedesátých let minulého století, byla však automatická a autonomní. To znamenalo, že pilot v kabině pouze přípustí navolil potřebné otáčky a tato vrtule je sama udržovala. Navíc nepotřebovala žádný ovladač regulátoru ani přívod tlakového oleje nebo elektrické energie. To umožňoval důmyslný mechanizmus ve vrtulové hlavě, který přestavoval vyměnitelné duralové listy podle rychlosti letu.

Snímačem dynamického tlaku vzdušniny byl duralový klobouk, jenž se axiálně pohyboval na hřídelce. Zároveň rotoval vlivem šikmých plošek na svém obvodu kolem své osy a tím poháněl čerpadlo hydraulické kapaliny, zajišťující pohon mechanizmu přestavování listů. Vrtule pracovala spolehlivě od rychlosti letu asi 80 km/h do maximálních krátkodobých otáček 3 025 min ̄ ¹. Samočinně zajišťovala, aby motor, například při akrobacii, nepřekročil maximální povolené otáčky, a tím se nepoškodil. Proto byla často montována na letouny řady Zlín-Trenér, které se k letecké akrobacii často využívaly. Samotná levotočivá vrtule o průměru 2 000 mm byla celokovová, hlava ocelová, kryt a štít z duralového plechu, listy frézované z duralového bloku a finálně leštěné. Celková hmotnost V-503 A byla 26,7 kg včetně olejové náplně, která byla max. 1,3 l.

Tento exponát, určený pro kompletaci akrobatického letounu Zlín Z-526 AFS Akrobat Special Leteckého muzea, byl do sbírek VHÚ získán v roce 2014 výměnou od soukromníka.

 

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…