Snímek zachycuje letoun SPAD S.VII.C1 po dokončení generální opravy v osmdesátých letech při ukázce chodu pohonné jednotky; patrný je spuštěný motor i rotující vrtule.
Legendární stíhačky tvořily významnou součást výzbroje československého letectva v prvních letech republiky. Několik českých pilotů na nich bojovalo už během první světové války. Po roce 1918 převzalo Československo z Francie přibližně 150 kusů, část však posloužila jako zdroj náhradních dílů. Republika se tak stala třetím největším uživatelem tohoto typu po Francii a Spojených státech. Od roku 1923 docházelo k jejich vyřazování od bojových útvarů a přesunu ke školním jednotkám, kde sloužily až do roku 1926. Některé draky pomáhaly při výcviku mechaniků. Poslední exempláře létaly u Západočeského aeroklubu v Plzni do roku 1930.
Exemplář vystavený v Leteckém muzeu Kbely s výrobním číslem 11 583 získalo Československo roku 1919. Po převzetí prošel kontrolou a drobnými úpravami, poté byl zařazen ke 2. letecké setnině, která jej používala do prosince 1920. V roce 1922 následovala generální oprava a návrat k útvaru. O rok později byl přidělen k 6. letecké rotě a působil převážně na Slovensku u 3. leteckého pluku.
Po vyřazení z armády jej odkoupili členové plzeňského aeroklubu a instalovali do něj motor z jiného typu. Dne 14. června 1928 mu byla přidělena civilní imatrikulace L-BIZL, pod níž létal do roku 1930; 10. září téhož roku byl vymazán z rejstříku.
Roku 1937 se objevil na Národní letecké výstavě a následně přešel do sbírek Národního technického muzea, kde přečkal okupaci. V letech 1951–1979 visel v Dopravní hale. Poté jej muzeum předalo do letecké sbírky Vojenského muzea. Mezi lety 1982 a 1984 proběhla důkladná obnova, která potvrdila promyšlenou a mimořádně pevnou konstrukci draku z kvalitního dřeva, zpevněnou svorníky a napínacími dráty. Letoun dostal podobu z let 1919–1920 včetně francouzské kamufláže a tehdejších československých označení.
Slavnostní představení exponátu s motorovou zkouškou, zachycené na fotografii, se uskutečnilo 18. května 1984 v Expozici letectví a kosmonautiky Vojenského muzea. Od té doby patří k nejcennějším exponátům Leteckého muzea.
Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha zařazen v devadesátých letech.