Tanky T-72

Střední sovětský tank T-72, jehož vývoj probíhal od roku 1967, v některých ohledech navazoval na typ T-64, avšak dočkal se mnohem většího rozšíření. Stejně jako u T-64 jeho posádku tvořili pouze tři muži –velitel, střelec a řidič – a nabíjení bylo automatizováno. Tank T-72 byl 9,53 m dlouhý (s kanónem mířícím dopředu), 3,46 m široký a 2,19 m vysoký, váha stroje činila pouze 41 tun. Pancéřování bylo postupem času neustále vylepšováno, stejně tak další prvky. Hodnota maximální rychlosti je nejčastěji udávána ve výši 60 km/h.

Výzbroj představoval kanón ráže 125 mm s hladkou hlavní, s ním spřažený kulomet ráže 7,62 mm a další kulomet ráže 12,7 mm na věži. Samozřejmě vznikla celá řada dalších verzí, například velitelská, ale i vyprošťovací. Sovětská armáda zařadila tanky T-72 do výzbroje roku 1973, k tankovým jednotkám ČSLA se první stroje dostaly roku 1978.

Odhady celkového počtu vyrobených strojů T-72 všech verzí se pohybují mezi pětadvaceti a třiceti tisíci. Licenční výroba tanků T-72 pro státy Varšavské smlouvy probíhala i v Polsku a v ČSSR (od roku 1981 – ZTS Martin). Z celkem 1757 tanků T-72 a jejich variant, jež byly vyrobeny v Československu, jich bylo vyvezeno 840 do jiných zemí Varšavské smlouvy, ale i do třetích, zejména arabských zemí.

Tanky T-72 včetně těch vyrobených v ČSSR se účastnily celé řady konfliktů. Na irácké straně se široce uplatnily a osvědčily v irácko-íránské válce. V operaci Pouštní bouře však tehdejší irácké stroje bez důkladné modernizace již neměly proti všestranné převaze protivníka šanci. V nedávné době byly tanky T-72 nasazeny do konfliktu v Gruzii nebo na Ukrajině. Přestože je koncepce tanků T-72 je již dosti stará, tyto stroje po modernizaci stále tvoří významnou součást výzbroje tankových sil mnoha armád. Také u nás došlo po pádu komunistického režimu k modernizaci tanků T-72 na standard T-72M4 CZ. Armáda České republiky v současnosti využívá tři desítky těchto strojů, další jsou uskladněné.