Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865

Fotogalerie

Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Terčovnice s perkusním zámkem, Kaspar Markl, Cheb, kolem 1865
Střelba jako sportovní disciplína má velmi bohatou a letitou tradici. Již v raném období palných zbraní se museli střelci na svou činnost připravovat, zdokonalovat se a cvičit v mířené střelbě. Až do rozšíření civilních palných zbraní se ke střeleckému výcviku užívaly běžné zbraně bojové. Po sestrojení prvních zámkových mechanismů mohly být hlavně opatřeny mířidly a začaly vznikat speciální zbraně, určené výlučně pro terčovou střelbu.

V 16. století se mířidla zdokonalila a objevilo se plátkové nebo trubičkové hledí, které bylo nejvhodnější pro střelbu na pevný bod, kdy střelec nepotřeboval vnímat širší okolí terče, jako tomu bylo při lovu. Od 16. století je znám i napínáček – zařízení snižující odpor spouště na nepatrnou hodnotu, zrychlující odpálení zbraně a omezující možnost strhnutí rány v okamžiku výstřelu. Od 16. až do počátku 19. století se typickou terčovnicí stala kulovnice s kolečkovým zámkem, později s křesadlovým zámkem, vybavená dioptrem a napínáčkem. Sportovní střelba byla v té době značně rozšířena. Střelecké soutěže pořádali panovníci i šlechta, ale především byly tato zábava a sport spojeny se životem měst.

Terčovnice z dílny chebského puškaře Kaspara Markla má ocelovou oktagonální hlaveň s osmi drážkami, s nastavitelným hledím a trubicovitou muškou. Na horní plošce je hlaveň značena „K. MARKL IN EGER“. Perkusní zámek i zámková protideska jsou po celé ploše zdobeny rytinou rozvilin. Puška je polopažbená, pažba z ořechového dřeva s výraznou lícnicí je zdobena řezbou rostlinného a lineárního ornamentu. Železný kryt penálku v hlavišti pažby je zdoben kvalitní rytinou scény terčové střelby na střelnici. V penálku je uloženo miniaturní příslušenství zbraně – montážní nástroj na piston, jehla k čištění pistonu, koudelníček, „červ“ k vyjmutí střely z hlavně a odměrka na střelný prach.

Celková délka 1235 mm, délka hlavně 823 mm, ráže 10 mm.

Terčovnice byla do sbírek VHÚ získána nákupem v roce 2013.

 

Aktuálně


Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

02. 12. 2025
Od sedmdesátých let minulého století usiloval Sovětský svaz o postavení globální mocnosti.…
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…