Trest bičování

Trest bičování

Bičování patří k trestům známým lidstvu už od nepaměti. Předcházelo i vynálezu samotného biče – počítáme-li k bičujícím nástrojům i hole, rákosky či prosté klacky. Do kategorií kodifikovaného útrpného práva se bičování řadilo už ve starověku a antice. Mezi notoricky známé případy patří bičování Krista před ukřižováním. Zajímavostí je, že v dané době bylo nepřípustné bičování aplikovat na osoby s římským občanstvím. Ve středověku se přímo na utrpení Krista odvolávalo hnutí tzv. flagelantů. Jeho členové se v rámci praktikování své víry sami bičovali, a tím si připomínali utrpení syna božího.

Během novověku bičování z pomyslného katalogu trestních praktik vymizelo – a to jak ve vězeňství, tak v armádě nebo ve školství. Za kontraproduktivní bylo bičování považováno zejména proto, že ohrožovalo trestanou osobu na zdraví – ta pak nebyla schopna případné práce. Naposledy se bičování v Evropě objevilo např. v sadistických praktikách u ostrah německých koncentračních táborů za druhé světové války, resp. ve výslechových metodách, které byly v jisté formě používány komunistickým bezpečnostním aparátem padesátých let.

Popis:

Cínové postavičky s námětem bičování se v podsbírce cínových figurek VHÚ nacházejí v souboru k ranému evropskému novověku. Zobrazují muže v modrém kabátě a černých kalhotách, který v levé ruce drží napřažený bič. Klobouk mu padá na zem, když se napřahá k ráně. Cílem jeho biče (resp. jeho švihle – jak se pohyblivá část nazývá) jsou záda nešťastníka, který je pevně za ruce a kolena přivázán k vysokému dřevěnému kůlu. Na těle mu bylo ponecháno oblečení v podobě šedých kalhot a hnědé kazajky, což může rány efektivně zmírnit.

Cínové figurky byly součástí původní sbírky Památníku osvobození.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…