Trest bičování
Fotogalerie
Bičování patří k trestům známým lidstvu už od nepaměti. Předcházelo i vynálezu samotného biče – počítáme-li k bičujícím nástrojům i hole, rákosky či prosté klacky. Do kategorií kodifikovaného útrpného práva se bičování řadilo už ve starověku a antice. Mezi notoricky známé případy patří bičování Krista před ukřižováním. Zajímavostí je, že v dané době bylo nepřípustné bičování aplikovat na osoby s římským občanstvím. Ve středověku se přímo na utrpení Krista odvolávalo hnutí tzv. flagelantů. Jeho členové se v rámci praktikování své víry sami bičovali, a tím si připomínali utrpení syna božího.
Během novověku bičování z pomyslného katalogu trestních praktik vymizelo – a to jak ve vězeňství, tak v armádě nebo ve školství. Za kontraproduktivní bylo bičování považováno zejména proto, že ohrožovalo trestanou osobu na zdraví – ta pak nebyla schopna případné práce. Naposledy se bičování v Evropě objevilo např. v sadistických praktikách u ostrah německých koncentračních táborů za druhé světové války, resp. ve výslechových metodách, které byly v jisté formě používány komunistickým bezpečnostním aparátem padesátých let.
Popis:
Cínové postavičky s námětem bičování se v podsbírce cínových figurek VHÚ nacházejí v souboru k ranému evropskému novověku. Zobrazují muže v modrém kabátě a černých kalhotách, který v levé ruce drží napřažený bič. Klobouk mu padá na zem, když se napřahá k ráně. Cílem jeho biče (resp. jeho švihle – jak se pohyblivá část nazývá) jsou záda nešťastníka, který je pevně za ruce a kolena přivázán k vysokému dřevěnému kůlu. Na těle mu bylo ponecháno oblečení v podobě šedých kalhot a hnědé kazajky, což může rány efektivně zmírnit.
Cínové figurky byly součástí původní sbírky Památníku osvobození.
Aktuálně
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
