Václav Klofáč při manifestační přísaze Československu
Snímek pořízený 8. listopadu 1918 na Staroměstském náměstí zachycuje předsedu českých národních socialistů Václava Klofáče a další představitele spolu s někdejšími rakousko-uherskými důstojníky a vojáky při jejich manifestační přísaze nově vzniklému Československu.
V průběhu první světové války v českém prostředí zapustila kořeny dříve okrajová myšlenka na vytvoření samostatného státu. Podporovali ji i exiloví Češi a Slováci a zejména dohodové mocnosti.
Na podzim 1918 již byly Centrální mocnosti příliš vyčerpané a jejich obyvatelstvo bylo jato neklidem. Již 14. října 1918 došlo v českých zemích ke generální stávce, o dva dny později – a příliš pozdě – byl vydán manifest císaře Karla I. o federalizaci Předlitavska. 18. října byla zveřejněna Washingtonská deklarace, v níž čs. exilová reprezentace vyhlašovala vznik Československa, a téhož dne americký prezident Wilson zaslal Rakousko-Uhersku mírové požadavky.
28. října 1918 bylo zveřejněno, že rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy ml. tyto podmínky přijal, což si česká veřejnost vyložila jako konec mocnářství. Davy lidí vyšly do pražských ulic, situaci však udrželi pod kontrolou tzv. „mužové 28. října“ (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla). Rakouské úřady se zprvu domnívaly, že čeští představitelé vystupují jménem autonomních českých orgánů ve smyslu císařova manifestu, a nebyly schopny efektivně reagovat.
K nenásilnému svržení rakouské moci došlo i na ostatních územích obývaných Čechy. 30. října přijala domácí slovenská reprezentace Martinskou deklaraci, jíž se i ona k novému státu přihlásila. Zdaleka ještě nebylo jasné, jaké bude mít Československo hranice, avšak nový stát již vznikl a s nadějí hleděl do budoucna.
Aktuálně
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce
Balkánský expres – rakousko-uherské tažení proti Černé Hoře a Albánii v roce 1916
Vojenský historický ústav Praha získal unikátní vlajku z roku 1918
Ministr obrany Jaromír Zůna se zúčastnil konference AOBP a prohlédl si Armádní muzeum Žižkov
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
