Květnová ostraha hranic, někdy také nazývaná částečná mobilizace z května 1938, byla předzvěstí událostí vedoucích k rozpadu Československa. Dne 12. března 1938 bylo území Rakouska připojeno k nacistickému Německu v rámci tzv. „anšlusu“. Po demilitarizaci Porýní v roce 1936 šlo o další hmatatelný projev expanzivní politiky třetí říše. Prodloužením hranic s Německem se výrazně zhoršily obranné možnosti Československa a vzrostla hrozba klešťového obchvatu armád bojujících v prostoru Čech.
Zpravodajci v druhé polovině května dostali od agentů z Německa zprávu o údajné koncentraci německé armády u hranic Československa. V odpoledních hodinách 20. května byla proto vyhlášena zpravodajská pohotovost a následně pak i heslo „Zborov“, nařizující provedení ostrahy hranic kvůli obavě z nenadálého útoku Německa. Mimo jiné byl povolán 1. ročník I. zálohy, čímž se navýšil stav armády na 371 000 mužů. Jednotky Stráže obrany státu, tvořící první obranný sled přímo na státní hranici, nastoupily na hranice velmi rychle. Poslední jednotka obsazovala své stanoviště nad ránem 21. května. V rychlosti nastoupili i záložníci, což se však neobešlo bez zmatků. Ostraha hranic byla odvolána v červnu 1938. Fotografie zachycuje příslušníky pěšího pluku zajištění lehkého opevnění 152 na Podbořansku v roce 1938, nedlouho po vyhlášení květnové ostrahy hranic.