Zajetí Andrease Hofera, 1810

V důsledku tzv. prešpurského míru, uzavřeného roku 1805 po Napoleonově vítězství u Slavkova, se dostalo Tyrolsko, jedna z historických zemí rakouského domu, pod kontrolu Bavorského království coby Napoleonova spojence. Tyrolané, jimž se tento stav nijak nezamlouval, se po několika letech odhodlali roku 1809 k ozbrojenému povstání pod vedením svého krajana Andrease Hofera. Tento muž měl již zkušenosti s předchozích válečných let coby velitel domobrany a k celému podniku měl rovněž tichou podporu vídeňského dvora. Zpočátku úspěšné povstání, jež uštědřilo několik porážek nejen bavorským, ale také francouzským jednotkám a dočasně umožnilo Tyrolanům kontrolovat Innsbruck, bylo nakonec v listopadu zatlačeno do defenzivy a ze strany povstalců téměř ukončeno. Následoval neúspěšný pokus o obnovu odporu, po němž se většina povstalců skrývala v horách nebo odešla. Andreas Hofer, který se i rodinou ukrýval v salaši, byl zrazen jedním z krajanů, Franzem Rafflem, jež jej při vidině vypsané odměny 1500 zlatých prozradil nepříteli. Hofer byl 19. ledna 1810 zajat a převezen do Mantovy, kde jej následně vojenský soud odsoudil k trestu smrti. Rozsudek smrti zastřelením byl vykonán o měsíc později, 20. února. Andreas Hofer se posléze stal rakouským národním hrdinou.

Prezentované figurky znázorňují Andrease Hofera v momentu dopadení a ozbrojeného duchovního. Autor figurky tyrolského vůdce pravděpodobně použil jako předlohu obraz z roku 1890 od rakouského malíře původem z Tyrol, Karla von Blaas, jež zachycuje Hoferovo zajetí. Lze tak soudit z takřka shodného zpodobnění oděvu, postoje a pozice rukou s nasazovanými pouty včetně “cizí ruky” u Hoferovy pravé paže, patřící jímajícímu vojákovi. Andreas Hofer je vypodobněn v krátkých kožených kalhotách s širokými šlemi, typickými pro tyrolský kroj, vestě, kabátci a vysokých botách. Figurka ozbrojeného kněze či mnicha s Hoferovým zajetím nesouvisí, je však zajímavým dokladem skutečnosti, že na straně tyrolských povstalců aktivně působily také duchovní osoby.

Figurka Andrease Hofera je kolorována spíše tmavšími odstíny, tmavě zelenou na kabátci a světlejším odstínem na šlích spolu s šedohnědým odstínem nohavic, černým opaskem a botami s hnědou manžetou. Výjimku co do barevnosti představuje červená barva vesty a metalická barva žlutého kovu, znázorňující křížek na krku a kovovou apliku na šlích. Opasková spona je oproti tomu vyvedena pouze matným odstínem žlutozelené. Bílé a červené linky mezi okrajem nohavic a bot naznačují podkolenky. Postava duchovního je barevně jednodušší, dominuje hnědá barva kutny a opánků, doplněná černou na pochvě zbraně a řemenu. Metalická barva stříbrošedého kovu zvýrazňuje postavu Krista na tmavohnědém krucifixu, dále botku a ústí pochvy spolu s kovem samotné šavle. Pro cingulum uvázané v pase byla vybrána bílá barva provazu, použitá taktéž na provazy Hoferových pout. Na znázornění půdy byl zvolen odstín zelené a v případě tyrolského vůdce světle šedé, přičemž tmavě šedý je i rukáv kabátu nepřítomného jímajícího vojáka. Vzezření figur uzavírá hnědá barva vlasů a vousů obou postav spolu s pleťovou barvou obličeje a rukou, v Hoferově případě laděnou mírně do hněda.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.