Zatýkání Nedjelka Čabrinoviće při atentátu na Františka Ferdinanda d'Este

Zatýkání Nedjelka Čabrinoviće při atentátu na Františka Ferdinanda d'Este

Snímek zachycující zatýkání Nedjelka Čabrinoviće během atentátu na Františka Ferdinanda d'Este

Arcivévoda František Ferdinand a jeho žena Žofie se koncem června 1914 zúčastnili manévrů rakousko-uherské armády v Bosně a ráno 28. června vyrazili i se svým doprovodem z Ilidže do Sarajeva. Po prohlídce kasáren Františka Josefa jela kolona následníka trůnu po Appelově nábřeží na radnici. Kolonu tvořilo celkem sedm aut, arcivévoda seděl ve třetím voze, patřícím hraběti Harrachovi. Spolu s následníkem trůnu jela jeho žena, adjutant, polní zbrojmistr Potiorek a hrabě Harrach. Podél trasy průvodu na ně čekalo sedm mladých jihoslovanských teroristů – šest Srbů a jeden bosenský muslim.

V 10:17 vrhl atentátník Nedjelko Čabrinović na vůz následníka trůnu ruční granát, který však arcivévoda včas odhodil a exploze poranila osoby jedoucí v dalším autě, a k tomu několik přihlížejících. Když ve tři čtvrtě na jedenáct skončila návštěva sarajevské radnice, měl arcivévoda odjet do muzea, rozhodl se však jet do nemocnice za raněným podplukovníkem Merizzim ze svého doprovodu. Řidiči nebyli o změně trasy informováni a u Latinského mostu zahnuli doprava na ulici Františka Josefa. V tu chvíli si Potiorek uvědomil omyl a přikázal Harrachovu řidiči, Čechu Leopoldu Lojkovi, aby jel dál po nábřeží. Lojka zastavil a začal se rozjíždět. V tom okamžení však přiskočil k autu devatenáctiletý student Gavrilo Princip a dvěma ranami způsobil smrtelná zranění Františku Ferdinandovi i jeho ženě.

Všichni atentátníci, až na muslima Mehmeda Mehmedbašiće, a četní jejich pomahači byli dopadeni a postaveni před soud. Obžalováno bylo celkem 25 lidí, z nichž 3 byli popraveni, 9 osvobozeno, zbytek dostal různě dlouhé tresty. Jak Čabrinovićovi, tak Principovi nebylo v okamžiku atentátu ještě 20 let, proto nemohli být popraveni a dostali maximální možný trest 20 let vězení. Ani jeden z nich se nedožil konce války, Čabrinović zemřel v lednu 1916 na tuberkulózu ve vězení v Terezíně, Principa potkal tentýž osud 28. dubna 1918.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…