Historici se na konferenci věnovali tématu "Od míru k válce, od války k míru"

Východoslovenské Košice přivítaly na přelomu září a října 2021 již 20. výroční konferenci Euroatlantické pracovní skupiny pro studium konfliktů (Conflict Studies Working Group – CSWG). Ta je součástí Konsorcia Partnerství pro mír, sdružující vědecké, historické a vojenské akademie a instituty (Partnership for Peace Consortium – PfPC).

V největším městě východního Slovenska se ve dnech 27. září až 1. října 2021 uskutečnila již 20. výroční konference Pracovní skupiny pro studium válečných konfliktů CSWG. Tuto vrcholnou vědeckou akci uspořádaly pod záštitou ministra obrany Slovenské republiky Jaroslava Nadě Vojenský historický ústav v Bratislavě ve spolupráci s Centrem pro výzkum vojenské historie a společenských věd Bundeswehru v Postupimi a Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích.

Konferenci zahájil výkonný ředitel celého konsorcia plk. v. v. Raphael F. Perl, na něhož navázal rektor Šafárikovy univerzity prof. Pavol Sovák, který účastníkům představil nejen univerzitu, jejíž začátky sahají do roku 1657, osobnost Pavla Jozefa Šafárika ale i současné zaměření a dosažené úspěchy univerzity.

Poté vystoupil se svým úvodním proslovem ředitel Vojenského historického ústavu Bratislava plk. Miloslav Čaplovič, který osvětlil účastníkům, proč byly právě Košice vybrány jako hostitelské město konference: „Jsem rád, že Slovensko má již třetí příležitost hostit tuto konferenci. V Bratislavě jsme se setkali již dvakrát, v roce 2006 a v roce 2014. Z tohoto důvodu jsme si jako místo konání našeho setkání vybrali historické město Košice". Miloslav Čaplovič dále pokračoval: „Konference je pro mě a mé kolegy nejen příležitostí prezentovat plody našeho výzkumu, ale také zůstat v kontaktu s aktuálními trendy ve vědě a seznámit se s tématy, jimiž se zabývají naši kolegové ze zahraničí“.

Program konference tvořilo 22 příspěvků rozdělených do sedmi tematických bloků. Jejich cílem bylo představit nejnovější výsledky vědeckého bádání vojenských historiků ze 17 zemí světa v oblasti přechodu zemí z míru do války a z války do míru, při zohlednění vojenských, ale i nevojenských faktorů a aspektů vzniku válek v průběhu 20. a 21. století a dále pak s nimi související procesy, jakými jsou např. národní, ekonomické či bezpečnostní zájmy země, role veřejného mínění nebo  vliv mezinárodního prostředí a celkové bezpečnostní situace v dané oblasti, v daném čase.

Výsledkem diskusí vojenských historiků, ale i odborníků z oblasti politologie, sociologie, bezpečnostních studií a dalších vědních oborů z 15 evropských zemí, Izraele a USA, by měl být, tak jako i v předchozích letech, unikátní sborník analýz, který primárně rozšíří nejen vědecké poznání v této oblasti, ale může se stát i důležitým zdrojem informací pro politické představitele.

O roli Václava Havla

Mezi účastníky konference samozřejmě nemohli chybět ani historici Vojenského historického ústavu Praha, konkrétně Prokop Tomek a Petr Janoušek. Oba historici se svými příspěvky, jež plně postihly téma letošní konference „From Peace to War, from War to Peace/Conflict Initiation and Termination: Implications for Policy Makers” ("Od míru k válce, od války k míru; zahájení a ukončení konfliktu: důsledky pro tvůrce politik"), zaznamenali značný ohlas. A to nejen samotnou atraktivitou příspěvků, představujících československou misi v Koreji, respektive úlohu bývalého prezidenta Václava Havla při ukončení konfliktu Východ-Západ, ale především prezentací nových poznatků vyplývajících z jejich vědeckého bádání.

Petr Janoušek se zaměřil na vývoj bezpečnostní politiky někdejšího československého prezidenta v období následujícím bezprostředně po sametové revoluci, kdy v celé střední a východní Evropě docházelo k výrazným, až hektickým změnám. Příspěvek kladl důraz na veřejnosti neznámé prezidentovy úvahy týkající se proměny blokového uspořádání na kontinentu či vztahů Československa a NATO.

Prokop Tomek, jenž vystoupil v  panelu řízeném ředitelem vídeňského Vojenského historického muzea a ústavu gen. Christianem Ortnerem, se pokusil na ploše konferenčního příspěvku v krátkosti shrnout období čtyřiceti let, kdy československé Ministerstvo národní obrany společně s Ministerstvem zahraničních věcí vysílalo delegaci do Dozorčí komise neutrálních států v Koreji, aby zde, na pozadí studené války, skupinka československých diplomatů a vojáků v nelehkých podmínkách a přes omezené kompetence napomohla od roku 1953 udržovat křehké příměří na Korejském poloostrově.

Z dalších diskutujících zmiňme např. francouzského historika Paula Lenormanda, který se věnoval problematice obnovy, retribuce a náboru důstojnického sboru čs. armády v letech 1945-1948. Velmi diskutovaným se - vzhledem k nedávnému odchodu spojeneckých vojsk NATO z Afghánistánu - stal příspěvek americké historičky Erin McCoyové, která se zabývala ohlasem pomalého odchodu USA z Vietnamu u americké veřejnosti.

Po návštěvě bojiště karpatsko-dukelské operace a nově zrekonstruovaného vojenského muzea ve Svidníku zhodnotila konferenci ředitelka CSWG rumunská historička Dr. Carmen Rijnoveanu, která společně s ředitelem historického odboru nizozemského vojenského historického ústavu Dr. Janem Hoffenaarem pozvala všechny zúčastněné do polského Gdaňsku, kde by se měl uskutečnit příští, již 21. ročník konference CSWG

Bližší Informace o Konsorciu zemí Partnerství pro mír sdružující vědecké, historické a vojenské akademie a instituty najdete zde.

RED