Hynek Pelc - Špičkový badatel a vlastenec

27. 01. 2025

Mezi československými legionáři z let první světové války najdeme muže všech profesí, od manuálně pracujících se základním vzděláním až po slavné výtvarníky nebo pozdější vědecké pracovníky. K nim patřil také Hynek Pelc, který sloužil v legiích, k nimž ale byl zařazen úředním rozhodnutím až po válce. Statečnost a vlastenectví však mohl projevit v období další světové války, kdy své pevné postoje zaplatil cenou nejvyšší.

Hynek Pelc (1895–1942) dosáhl v roce 1935 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesury. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem svého oboru. Zastřelili jej za druhé heydrichiády. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 25. února 1895 ve Strakonicích do rodiny lékaře. Po obecné škole absolvoval gymnázium s maturitou a potom zahájil studia Lékařské fakulty České univerzity Karlo­‑Ferdinandovy v Praze, promoval 25. ledna 1919.
V červnu téhož roku se přihlásil do československých vojenských jednotek. Rozkazem Ministerstva národní obrany byl zařazen k francouzskému depotu legií v Cognaku a jmenován podporučíkem zdravotní služby, vzápětí 1. července 1919 byl povýšen na kapitána.
Po návratu do vlasti působil na ministerstvu, do zálohy odešel 15. prosince 1920. Na štábního kapitána zdravotní služby v záloze jej povýšili 1. ledna 1936. V době mnichovské krize byl povolán k činné službě mezi 24. zářím a 1. říjnem jako předseda prezidiální komise. Po návratu z Francie a odchodu do zálohy působil jako asistent anatomického ústavu, od roku 1920 si doplňoval vzdělání na univerzitě v Bostonu a na Harvardu. Na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru získal doktorát z veřejného zdravotnictví. Po návratu do Prahy roku 1925 založil Oddělení sociální hygieny ve Státním zdravotním ústavu, roku 1927 se habilitoval, o rok později se na SZÚ stal vrchním ústavním lékařem. V roce 1935 dosáhl na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesury. Jeho učebnice Sociální lékařství se stala jedním ze základů pozdější poválečné reorganizace československého zdravotnictví. Roku 1938 byl jmenován ředitelem SZÚ a patřil k nejvýznamnějším osobnostem svého oboru.
Po okupaci se stal pro německou správu pro své vlastenecké postoje nepohodlnou osobou, byl odvolán z místa ředitele, musel odejít na nucenou dovolenou a roku 1941 byl suspendován. Snažil se totiž za každou cenu udržet český charakter ústavu a na volná místa přijímal především důstojníky zdravotní služby z rozpuštěné československé armády. To jej ovšem přivedlo do hledáčku německé tajné policie. Ve dnech druhého stanného práva byl profesor MUDr. Hynek Pelc 13. června 1942 zatčen gestapem a 2. července popraven na pražské Kobyliské střelnici. Jeho popel byl uložen do společného hrobu na hřbitově Praha­‑Strašnice.

Ivo Pejčoch

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. února 2018

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…