Josef Mašín - Vždy s odvahou

Podplukovník dělostřelectva Josef Vladimír Mašín proslul zejména v letech druhé světové války jako jeden z nejznámějších bojovníků domácího odboje. Jména legendárních Tří králů zná snad každý, kdo se zajímá o moderní českou historii. Vojenské řemeslo však dobře ovládal již během první světové války, kdy se jako rozvědčík československého vojska na Rusi účastnil riskantních výzvědných akcí do rakouského a německého týlu.

Vraťme se ale na začátek jeho vojenské cesty. Jako absolvent střední hospodářské školy nastoupil v roce 1915 kurz jednoročních dobrovolníků. Na východní frontu odjel s mladoboleslavským c. a k. pěším plukem č. 36. V seznamech ztrát z 11. září 1915 byl jednoroční dobrovolník svobodník Josef Mašín hlášen jako padlý. Pravda však byla zcela jiná. Během výpravy za cizí linie upadl mladý Mašín do ruského zajetí a již na jaře 1916 se stal příslušníkem 1. československého střeleckého pluku „Mistra Jana Husi“.

V četě Rudolfa Medka se účastnil řady nebezpečných rozvědných akcí, při nichž se zakrátko vyznamenal. Při rozvědce v březnu 1917 vyhodil do povětří nepřátelské minové podkopy a pod palbou ošetřil a zachránil ruského vojáka. Ve slavné bitvě u Zborova pronikl do 3. linie rakousko­‑uherských zákopů a opět zde prokázal mimořádnou statečnost. Řada vyznamenání se rozrůstala a Mašín byl povýšen do důstojnické hodnosti. Další riskantní a dobrodružnou akcí byl průzkum nepřátelského postavení před bachmačskou bitvou, který provedl v přestrojení za ruského vojáka. V jeho kvalifikačních záznamech se lze dále dočíst, že byl v dubnu 1918 vyslán do Kyjeva s tajným posláním.

Také v bojích s bolševiky potvrdil Mašín své velitelské a vojenské schopnosti. V létě 1918 pak utrpěl v boji těžké zranění. Po sibiřské anabázi se v únoru 1920, k všeobecnému překvapení svých blízkých, vrátil do rodných Lošan. Takto tedy začínala kariéra pozdějšího dělostřeleckého důstojníka, který se o 20 let později znovu zapojil do boje proti nepříteli metodami, jež si osvojil na ruské frontě. Po německé okupaci zbytku Čech a Moravy v březnu 1939 se stal jednou z nejvýraznějších postav domácího protinacistického odboje. Spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem vytvořili síť spolupracovníků za účelem získávání důležitých zpravodajských informací, které následně předávali do Londýna. Při zatýkání gestapem v květnu 1941 se tvrdě bránil a i později svým věznitelům vzdoroval. Život statečného československého důstojníka vyhasl před popravčí četou na Kobyliské střelnici 30. června 1942.

Zdeněk Špitálník

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 29. června 2018.