Josef Sobotka - Popraven na úsvitu svobody

Českoslovenští průzkumníci sloužili v italské armádě za první světové války dlouho předtím, než Italské království povolilo budování samostatných československých jednotek. Když k tomu na jaře roku 1918 došlo, byly čety a roty československých výzvědčíků, rozptýlené u italských armád prakticky po celé frontě proti Rakousku­‑Uhersku, administrativně podřízeny 39. československému střeleckému pluku.

. Přestože se před Rakouskem­‑Uherskem, které za první světové války svázalo svůj osud s vilémovským Německem, v létě 1918 rýsovala stále jasněji perspektiva katastrofální porážky, snažilo se do poslední chvíle udržet disciplínu i těmi nejdrastičtějšími prostředky.

Josef Sobotka se narodil 14. ledna 1896 v Čachotíně v okrese Chotěboř. Civilním zaměstnáním byl krejčovský dělník. Do první světové války musel odejít jako vojín rakousko­‑uherského pěšího pluku č. 21. Na italské frontě padl 24. října 1917 u Santa Lucia do zajetí. V zajateckém táboře v Padule 16. dubna 1918 dobrovolně vstoupil do česko￾slovenské armády, kde byl zařazen jako střelec nejprve k 31. čs. střeleckému pluku a krátce nato převelen k 39. čs. střeleckému pluku – Výzvědnému, kde se aktivně účastnil průzkumných akcí za nepřátelskými liniemi. Jedna z nich se mu stala osudnou.

Ve Val Concei, severozápadně od Lago di Garda, rakousko­‑uherští vojáci 25. července 1918 zaskočili hlídku, vyslanou 1. rotou 39. čs. pluku. V nastalém zmatku střelce Josefa Sobotku omráčili pažbou pušky. Hlídka se probila z obklíčení, soustředila se u italských pozic a po prvotním zjištění, že chybí střelec Pýcha, provedla okamžitý pro￾tiútok. Pýcha se však z nebezpečné situace mezitím dostal sám, ale Sobotku již Rakušané z místa přepadení odvlekli. V Tione, na velitelství rakouské 49. pěší divize, byl Josef Sobotka 26. července 1918 odsouzen pro velezradu k trestu smrti a ještě týž den popraven oběšením u obce Creto.

Cestou na popraviště vyzýval české vojáky v rakouském vojsku k útěku do Itálie a jeho výzvu, podle svědectví desátníka­‑aspiranta Ctibora Veselého z Benešova, mnozí z přítomných v následujících dnech a týdnech uposlechli. Po skončení války bylo tělo Josefa Sobotky 14. dubna 1919 exhumováno čs. vojenskou misí, převezeno do Prahy a 29. dubna 1919 uloženo s vojenskými poctami za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka na Čestném pohřebišti legionářů na Olšanských hřbitovech v Praze, kde spočívá dodnes. Na místě popravy střelce Sobotky na rozhraní obcí Creto a Strada byl krátce po válce vztyčen pomník, který byl po rekonstrukci podruhé odhalen 28. září 2015.

Tomáš Jakl

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 24. července 2020