Martin Macht - Bránil hranici i po Mnichovu

V souvislosti s mnichovskou kapitulací se často uvádí, že proběhla „bez jediného výstřelu“. Opak je pravdou – v době od vyhlášení květnové mobilizace do okupace zbytku českých zemí v březnu 1939 přišlo o život téměř šest set příslušníků československé armády. I když většinu představovaly nebojové ztráty, nezanedbatelná část padla v bojích se sudetoněmeckými a maďarskými teroristy, ohrožujícími především místa v těsné blízkosti hranic.

nim je třeba připočítat další desítky padlých policistů, četníků a příslušníků finanční stráže. Boje neustávaly ani po Mnichovu. Sudetoněmečtí záškodníci se domnívali, že státní tragédie podlomí morálku českých vojáků, a snažili se získat pět minut po dvanácté laciné úspěchy. Efekt se však nedostavil – ke svému překvapení se setkávali s houževnatým odporem, když vojáci za cenu obětí na životech bránili území, které měli již za několik hodin v důsledku dohody velmocí vyklidit.

Jeden z desítek dnes již zapomenutých střetů se odehrál mezi Velešínem a Kaplicí v jižních Čechách 5. října 1938. Henleinovci napadli u vsi Skřídla jednotku českobudějovického pěšího pluku 1 „Mistra Jana Husi“. Byli odraženi a zahnáni zpět. Nešlo o nic výjimečného. Tvrdé boje se na přelomu září a října odehrávaly i v nedalekých Cetvinách, ale také ve Vyšším Brodě a několik dní se bojovalo dokonce o Český Krumlov. Cenou za vítězství ve Skřídlech byl život 28letého vojína Martina Machta.

Narodil se 17. května 1910 v obci Babylon nedaleko Domažlic. Rodina pocházela z Borovan u Českých Budějovic, kde vlastnili malou hospodářskou usedlost, na níž Martin Macht po vychození škol hospodařil. Na podzim 1938 nastoupil jako záložník v důsledku mobilizace. V té době byl již ženatý a měl dvě malé děti. Pohřben byl v Borovanech. Jeho hrob dnes již neexistuje – v roce 1973 musel paradoxně udělat místo „pietnímu parku“ s pomníkem padlých. Ani v tom není osud Martina Machta výjimečný.

Hroby vojáků padlých a zemřelých v tragických letech 1938–1939 nebyly dlouho ničím chráněny a teprve v posledních letech se situace lepší. Je to o to paradoxnější, že podle dosud právně závazného výkladu, který počátkem roku 1944 vypracovali právníci čs. exilové vlády v Londýně, se republika nacházela ve válečném stavu zpětně od 17. září 1938, tedy ode dne, kdy henleinovský Freikorps zahájil z německého území akce proti celistvosti čs. státu. Místo toho, aby se čeští vojáci plnící za cenu nejvyšších obětí svoji povinnost stali jedním z pilířů našich novodobých válečných tradic, upadli na dlouhá desetiletí do zapomnění…

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 20. října 2017.