Tomáš Berka - 905 dní na útěku před nacisty

18. 07. 2023

Syn vlakového průvodčího Tomáš Berka se řízením osudu stal příslušníkem generace, jejíž plány do budoucna nečekaně rozvrátila první světová válka natolik, že nakonec vojenské uniformě zůstal již věrný až do konce života.

Tomáš Berka (1896–1943) zůstal své vojenské přísaze a vlastenecké výchově věrný až do konce života.
FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 16. února 1896 v Praze a okamžitě po složení maturity byl na jaře roku 1915 povolán do rakousko-uherské armády. Po absolvování školy pro záložní důstojníky v Pezinku odešel v listopadu téhož roku na ruskou frontu.

V červnu 1916 se dostal do ruského zajetí a po roce v zajateckém táboře se mu konečně podařilo 2. srpna 1917 vstoupit do čs. legií. Po absolvování důstojnického kurzu v Borispolu se stal příslušníkem 7. čs. střeleckého pluku „Tatranského“, s nímž se v březnu 1918 zúčastnil bitvy u Bachmače a později četných bojů s bolševiky na Sibiři. Do vlasti se vrátil až v červenci 1920 jako legionářský nadporučík.

V armádě již zůstal natrvalo, v roce 1930 absolvoval i Válečnou školu v Praze a osudné září 1938 jej zastihlo v hodnosti podplukovníka generálního štábu jako styčného důstojníka 3. oddělení Hlavního štábu u velitelství IV. armády v Brně.

Po příchodu nacistů do Prahy v březnu 1939 se Tomáš Berka záhy zapojil do odboje v rámci celostátní ilegální vojenské organizace Obrana národa. Organizoval odchody vojáků do zahraničí a ve funkci velitele budoval ilegální rámcový pluk v jihovýchodní části Prahy (Nusle – Vyšehrad – Braník). V noci z 21. na 22. prosince 1939 jej přijelo do jeho bytu zatknout gestapo. Podařilo se mu však uniknout a odejít do ilegality, kde prožil na útěku před nacisty nekonečně dlouhých 905 dnů!

Odešel do západních Čech, kde se opět zapojil do odboje. Za zmínku stojí, že v lednu 1941 odmítl nabídku dnes již legendárního škpt. Václava Morávka, že se jej pokusí dostat do zahraničí. Své místo viděl v domácím odboji. V ilegalitě vydržel ještě více než půldruhého roku. Osudnou se mu 7. července 1942 stala rozsáhlá německá razie v Plzni v souvislosti s nacistickými akcemi po atentátu na Reinharda Heydricha.

Poté čekalo Tomáše Berku martyrium při výsleších v Plzni, Praze, Budyšíně a Drážďanech, kde jej nakonec tamní Volksgericht za „zločin přípravy velezrady“ odsoudil k smrti. Život tohoto legionářského důstojníka a vlastence ukončila 15. října 1943 gilotina drážďanské věznice.

 

JAROMÍR MAREK

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 17. února 2017

Aktuálně



PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…