Vladislav Kruta - Hledání a obrana pravdy

30. 07. 2024

Do boje proti Hitlerově totalitě se zapojili nejen profesionální vojáci, ale lidé všech povolání. Byl mezi nimi i lékař a světově uznávaný fyziolog prof. MUDr. Vladislav Kruta.

Vědec Vladislav Kruta (1908–1979) se stal lékařem 311. čs. bombardovací perutě a poté byl převelen k 313. čs. stíhací peruti. FOTO: VÚA–VHA

Budoucí absolvent gymnázia na Královských Vinohradech (nyní součást Prahy) se narodil 27. června 1908 v Bělé pod Bezdězem a v roce 1931 byl promován na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Již jako mladý vědec si vydobyl světové renomé pracemi na téma fyziologie srdečního svalu. V letech 1934 až 1935 pracoval na Sorbonně v Paříži u profesorů Lapicquea a Laugiera a v roce 1937 se ve Francii oženil se slečnou Emmy Bahuaultovou.

Okamžitě po nacistické okupaci v březnu 1939 se zapojil do domácího odboje. S manželkou uprchli do Francie v červenci 1939. Po vypuknutí války byl jako protektorátní občan krátce internován, po propuštění se dobrovolně přihlásil do československé armády. Odveden byl v prosinci 1939 a v březnu 1940 byl v hodnosti nadporučíka zdra￾votní služby zařazen do 1. čs. divize v Agde.

Jako vědec světového významu byl krátce nato převelen do centra vojenského lékařského výzkumu francouz￾ského letectva v Mérignaku, kam přijel v červnu 1940, kdy se již německé tanky blížily k Paříži. MUDr. Krutovi se před zhroucením Francie podařilo odplout na jedné z posledních evakuačních lodí z Bordeaux do Velké Británie. Stal se lékařem 311. československé bombardovací perutě, odkud byl v květnu 1941 převelen jako lékař k nově založené 313. československé stíhací peruti. Na základě intervencí britských vědců byl v říjnu 1942 přemístěn do výzkumné- ho ústavu Ministerstva pro vnitřní bezpečnost při Oxfordské univerzitě, kde se zabýval výškovou fyziologií, srdeční mechanikou a fyziologií výživy.

Po návratu do vlasti působil jako přednosta 5. oddělní Ministerstva zdravotnictví, které distribuovalo pomoc z dodávek UNRRA. Značnou měrou se také zasloužil o vybudování první československé továrny na penicilin v Roz￾tokách u Prahy. V letech 1948 až 1951 byl přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty UK v Hradci Králové a v letech 1951 až 1970 přednostou Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1966 byl jmenován řádným profesorem. Po sovětské okupaci odmítl v roce 1970 veřejně odvolat svůj podpis pod manifestem 2000 slov. Byl proto odstraněn z vedení ústavu, bylo mu zakázáno publikovat a vládnoucí normalizá- toři mu odepřeli i vstup na univerzitu. Věnoval se poté dějinám medicíny, zejména Janu Evangelistovi Purkyněmu. Prof. MUDr. Vladislav Kruta zemřel v Brně 6. září 1979. V roce 1991 byl in memoriam rehabilitován a povýšen na plukovníka.

Tomáš Jakl

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 11. září 2020.

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…