Výstava Karpatská kalvárie 1944 od autora z VHÚ připomíná boje na Dukle

Další z řady výstav umístěných před budovou Generálního štábu v Praze 6 představuje návštěvníkům válečné dění na východní frontě 1944: od Slovenského národního povstání přes krvavé střety na Dukle až po ukončení bojů. Autorem expozice je historik VHÚ Jindřich Marek.

Na Slovenské národní povstání a snad ještě více na boje u Dukelského průsmyku nanesl komunistický režim po roce 1948 obrovské množství falešných až lživých informací, mýtů, polopravd a nepřesností. Vojenští historici se je snaží už dlouhou dobu uvádět na pravou míru a významným počinem je v tomto směru i současná expozice umístěná před Generálním štábem Armády České republiky, v Praze 6 na Vítězném náměstí.

Vernisáže výstavy se zúčastnil i náčelník Generálního štábu AČR, armádní generál Petr Pavel, který ve svém projevu zmínil především skutečnost, že šlo o největší vojenské vystoupení československých vojáků během druhé světové války a dodnes nebylo co do počtu našich nasazených vojáků překonáno. Zároveň připomněl, že tehdy vojáci bojovali za svobodu a demokracii a že za tyto hodnoty jsou i dnes čeští vojáci vysíláni do misí. Vernisáže byli přítomni i někteří přímí účastníci tehdejších bojů, autentickou vzpomínku přednesl například brigádní generál v.v. Miloslav Masopust.

Výstavu připravil historik Vojenského historického ústavu Praha Jindřich Marek a ve více než desítce oboustranných panelů seznamuje návštěvníky s děním od vypuknutí Slovenského národního povstání až po vyvrcholení Karpatsko-dukelské operace na sklonku roku 1944. Některé z panelů však přinášejí ještě rozšiřující informace, jdou především dál po osudech vojáků, kteří se bojů zúčastnili.

Pro návštěvníky bude možná překvapující zjištění, že příslušníci 1. československého armádního sboru, kteří tehdy velmi odvážně bojovali na Dukle a také zde po tisících padli či byli raněni, byli příslušníky nejen české či slovenské národnosti, ale patřili k dalším národům, které žily v předválečném Československu. Do bojů se zapojili i Češi, kteří žili na území SSSR a patřili k české národnosti.

Na počátku bojů na Dukle, v září 1944, měl čs. armádní sbor složený především z Rusínů, Slováků a volyňských Čechů 16 678 mužů a žen, kteří měli za úkol probojovat se na Slovensko a pomoci Slovenskému národnímu povstání. Během těžkých bojů až do konce listopadu však ztratil sbor 1 046 padlých, 4 328 zraněných a 956 nezvěstných, což představovalo osmatřicet procent původního stavu.

Výstava přibližuje válečné dění i politické pozadí celé operace, jsou zde vedle textů také četné fotografie. V hutné zkratce a přitom nezjednodušujícím pohledem tak nabízí všem, kteří procházejí kolem, pohled na události, od nichž uplynulo již sedm desítek let.

RED