Lednové zahájení operace „Pouštní bouře“ v roce 1991 a tehdejší nasazení čs. vojáků

V srpnu 1990 okupoval irácký režim Saddáma Husajna sousední Kuvajt. Rada bezpečnosti OSN schválila celkem dvanáct rezolucí, odsuzujících zákeřnou a násilnou okupaci Kuvajtu. Na základě této nebývalé shody členů Rady bezpečnosti OSN vznikla vojenská koalice dvaceti osmi států. Cílem koaliční vojenské operace „Pouštní štít“ bylo přinucení iráckých vojsk opustit Kuvajt. Dne 17. ledna 1991 krátce po půlnoci zahájila koaliční vojska operaci „Pouštní bouře“.

Dne 23. září 1990 souhlasil parlament České a Slovenské federativní republiky s vysláním protichemické jednotky do Perského zálivu v rámci této spojenecké koalice. Velitelem byl jmenován plukovník Ing. Ján Valo. Během dvou měsíců byl kontingent vybrán a připraven. Vojáci z povolání tvořili 56 %, zbytek stavu pak vojáci základní služby, přechodně převedení do další služby.

Koncem listopadu byla jednotka o 169 osobách připravena k nasazení. Jednotku tvořily tři protichemické odřady, zdravotnický odřad, rota týlového a technického zabezpečení, strážní rota, spojovací četa a skupina učitelů protichemického zabezpečení a chemického materiálu. Jednotka byla vybavena na svou dobu moderními prostředky protichemické ochrany a chemického a radiačního průzkumu.

V prosinci přepravily jednotku i s technikou a speciálním vybavením třinácti lety americké letouny C-5 Galaxy do Saudské Arábie. Na Štědrý den 1990 zaujala čs. jednotka pozice v severní části Saudské Arábie asi 35-45 kilometrů od kuvajtských a iráckých hranic, v poušti poblíž města Hafr El Batin.

Irák měl nejpozději do 15. ledna 1991 v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 673 opustit okupovaná území Kuvajtu. Podmínky rezoluce ale nesplnil, a tak 17. ledna 1991 krátce po půlnoci zahájila koaliční vojska operaci „Pouštní bouře“ leteckými útoky na cíle v Iráku a 24. února 1991 pozemní ofenzívou, která skončila rychlým vítězstvím již o čtyři dny později.

Československá jednotka se úspěšně zúčastnila plnění úkolů při chemickém průzkumu a zajištění koaličních vojsk jak v počáteční fázi, tak i při postupu do Kuvajtu. Jednotka ukončila svůj postup jižně od hlavního města Kuvajtu. Kromě úkolů při poskytování protichemické ochrany koaličních vojsk jednotka posílená v únoru 1991 o 37 výsadkářů zajišťovala obnovení činnosti a poskytovala ochranu československého velvyslanectví v Kuvajtu. V průběhu mise tragicky zahynul 18. ledna 1991 četař Petr Šimonka (povýšený in memoriam na podporučíka) a další čtyři příslušníci se zranili.

Jednotka působila v Saudské Arábii a v Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991, kdy se začala stahovat zpět do vlasti. Výstroj, výzbroj a techniku odkoupilo Království Saudské Arábie, které hradilo náklady na vyslání jednotky.

Jednalo se o první bojové vystoupení československé armády od konce druhé světové války. Toto úspěšné nasazení položilo základy moderních vojenských tradic armády ČR.

Prokop Tomek