ADOLF OPÁLKA / 4. ledna 1915 – 18. června 1942

ADOLF OPÁLKA / 4. ledna 1915 – 18. června 1942

25. 04. 2022

Dne 18. června 2022 si připomeneme 80 let od posledního, hrdinného boje československých parašutistů v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Toho dne uplyne i 80 let od úmrtí Adolfa Opálky, jednoho z bojujících československých vojáků. Adolf Opálka, nadporučík pěchoty (plukovník in memoriam), byl zprvu příslušníkem 1. čs. divize ve Francii, poté důstojníkem 1. čs. smíšené brigády ve Velké Británii. Do historie se zapsal jako parašutista – velitel skupiny OUT DISTANCE.

 

Adolf Opálka se narodil se 4. ledna 1915 v obci Řešice, okres Znojmo. Byl nemanželským synem mlynáře Viktora Jarolíma a zemědělské dělnice Anežky Opálkové. Matka se později provdala za kováře Jana Verustu z Rokytné, s nímž měla dvě dcery.

Malého Adolfa, který zůstal v rodných Řešicích, vychovávali jeho prarodiče a po jejich smrti matčina sestra Marie Opálková. Po ukončení školní docházky nastoupil do učení na automechanika v Moravském Krumlově, ale v důsledku úrazu ruky učení opustil a začal studovat obchodní akademii v Brně, kde v červnu 1936 maturoval.

Dnem 1. 10. 1936 nastoupil k p. pl. 43 v Brně, kde absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze. Po jejím ukončení byl zařazen k 9./43. pěší rotě a dnem 23. 12. 1936 byl povýšen na svob.asp., 1. 7. 1937 na des.asp. a 30. 9. 1937 na čet.asp. Na konci září 1937 byl na základě přijímacích zkoušek přijat ke studiu na VA v Hranicích (již jako vojenský akademik byl 1. 2. 1938 jmenován ppor.pěch.pres.sl.). Z hranické akademie byl vyřazen v srpnu 1938 v hodnosti por.pěch. a následně vtělen k hor. p. pl. 2 v Ružomberku, kde konal službu jako velitel čety až do vzniku samostatného Slovenského štátu.

Poté se vrátil do Čech, kde byl 21. 4. 1939 z armády propuštěn. S okupací se však odmítl smířit. Společně se svým bratrancem Františkem Pospíšilem (pozdějším velitelem skupiny BIVOUAC) a Robertem Klecandou překročili u Moravské Ostravy 26. 6. 1939 česko-polské hranice a odešli do čs. zahraniční armády. Po kratším pobytu ve vojenském táboře v Malých Bronowicích odplul na lodi Chrobry do Francie.

Na základě podepsaného závazku ke službě v Cizinecké legii se stal 22. 8. 1939 v hodnosti seržanta jejím příslušníkem. Zpočátku byl zařazen u 1. pluku Cizinecké legie v Sidi-bel-Abbès, odkud byl 6. 9. 1939 přemístěn k 11. pluku senegalských střelců. Po vypuknutí války byl odeslán zpět do Francie a 23. 9. 1939 prezentován v Agde. Byl přidělen ke 2. rotě čs. pěšího pluku 1, kde konal službu jako velitel čety. Dnem 8. 1. 1940 byl přemístěn k čs. pěšímu pluku 3 a ustanoven do funkce velitele 5. roty. Jeho útvar však nebyl bojeschopný, a proto v červnu 1940 neodešel na frontu.

Po porážce Francie přijel por. Opálka 12. 7. 1940 na lodi Neuralia do Británie. Zde byl po reorganizaci čs. pozemních jednotek a vzniku 1. čs. smíšené brigády vtělen jako nezařazený důstojník do kulometné roty. V létě 1941 byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů ve vlasti a po svém souhlasu odjel 19. 9. 1941 na STS 26 ve Skotsku, kde prodělal základní útočný a sabotážní kurs. Den po jeho ukončení – 21. 10. 1941 – nastoupil jako frekventant parakursu u STS 51 na letišti v Ringway u Manchestru (právě v době jeho trvání byl 25. 10. 1941 povýšen na npor.). Poté se vrátil zpět ke kulometné rotě, kde působil následujícího čtvrt roku.

Dnem 25. 1. 1942 byl přidělen k čs. výcvikovému středisku STS 2 v Bellasis u Dorkingu, kde prošel 24. 3. 1942 útočným kursem a byl ustanoven do funkce velitele skupiny OUT DISTANCE, kterou kromě něj tvořili rtn. Karel Čurda a des.asp. Ivan Kolařík. Šlo o první skupinu vyslanou na území protektorátu se sabotážním posláním. Jejím úkolem bylo provedení rozsáhlé akce na michelské plynárně v Praze, k čemuž byla speciálně vycvičena. Dále měla dopravit náhradní radiostanici a telegrafní klíč pro SILVER A a s její aktivní účasti se počítalo i při navádění britského letectva na předem vybrané cíle. K tomuto účelu disponovala radiomajákem Beacon.

První pokus o vysazení skupiny se 25. 3. 1942 nezdařil. Napodruhé skupina po půlnoci 28. 3. 1942 skutečně seskočila. Ne však u Kopidlna v Čechách, ale u Ořechova na Moravě (npor. Opálka s falešnou občanskou legitimací na jméno Adolf Král). Po seskoku se parašutisté rozdělili. Opálka navštívil rodnou ves a následně se přesunul do Prahy, kde se později stal velitelem všech parašutistů, kteří zde tehdy pobývali. Des. Kolařík se vydal navštívit své příbuzné a snoubenku ve Valašském Meziříčí. Na místě seskoku však ztratil své osobní doklady, podle nichž se mu gestapo dostalo na stopu. Z obavy před zatčením se 1. 4. 1942 ve Vizovicích otrávil.

V dubnu 1942 npor. Opálka zorganizoval navedení britských bombardovacích letounů na plzeňskou Škodovku (příprav se zúčastnil i rtn. Čurda). Akce však skončila neúspěchem. Později byl spolu s rtm. Valčíkem ze skupiny SILVER A nápomocen rtm. Josefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi v provedení atentátu na Reinharda Heydricha. Během razií, jež následovaly, po atentátu se také on počátkem června 1942 ukryl v pravoslavném chrámu v Resslově ulici.

Příslušník jeho výsadku rtn. Čurda, který našel úkryt u své matky v Nové Hlíně u Třeboně, odtud, po zprávách o masových popravách a vypálení Lidic, poslal 13. 6. 1942 anonymní udání, v němž prozradil identitu atentátníků a nakonec se 16. 6. 1942 odjel osobně přihlásit do budovy gestapa. Svou obsáhlou výpovědí umožnil nacistům proniknout do sítě spolupracovníků parašutistů a následně zjistit i místo úkrytu sedmi jeho bývalých druhů (po válce byl Čurda 29. 4. 1947 za svou zradu a následnou konfidentskou činnost v Praze popraven).

Dne 18. 6. 1942 byl chrám v Resslově ulici obklíčen a sedm parašutistů vedených npor. Opálkou zde svedlo svůj poslední boj. On sám, těžce raněný, spáchal sebevraždu zastřelením, když předtím požil jed. Po okupaci by posmrtně povýšen do hodnosti škpt.pěch., v roce 1990 do hodnosti mjr. a dnem 30. 6. 2002 byl jmenován do hodnosti plukovníka in memoriam. Teta Adolfa Opálky Marie, která jej vychovala, byla zatčena gestapem a 24. 10. 1942 popravena v koncentračním táboře Mauthausen.

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…