Antonín Špaček

Antonín Špaček odešel v roce 1940 jako záložní důstojník bojovat do zahraničí. Po únoru 1948 se stal objektem nesmyslné perzekuce. Po roce 1989 se stal představitelem veteránů.

Antonín Špaček se narodil 23. května 1917 v Hradčanech okres Prostějov. Pocházel ze třinácti dětí. Tři bratři byli legionáři. Vystudoval obchodní akademii s maturitou a poté nastoupil vojenskou presenční službu. Během ní v letech 1937-1938 absolvoval školu na důstojníky pěchoty v záloze v Olomouci. Za mobilizace byl velitelem čety těžkých kulometů u strážního praporu Horní Benešov. Na konci roku 1939 se zapojil do organizace přechodů hranic a sám koncem ledna 1940 z obavy před zatčením tajně odešel do zahraničí, aby se připojil k zahraničnímu odboji. Dva a půl měsíce byl vězněn v maďarských věznicích, poté dorazil přes Marseille do Francie, kde se 15. května 1940 připojil k čs. armádě.

Jako příslušník 10. roty 3. pěšího praporu 1. československé pěší divize stačil v červnu 1940 ještě ve Francii projít ústupovými boji. Po evakuaci do Velké Británie absolvoval několik britských odborných kurzů, včetně parašutistického výcviku a tříměsíčního britského tankového kursu v Aldershotu. Roku 1943 se v Gloucesteru oženil s Jean Wenda Thomas. Syn Milan se jim narodil 9. května 1944. V září 1944 odjel s 1. čs. obrněnou brigádou do pole a zúčastnil se obléhání přístavu Dunkerque. Byl velitelem tankové čety u 3. roty 1. tankového praporu. Válku končil v hodnosti nadporučíka pěchoty v záloze.

Dnem 1. ledna 1946 byl povýšen do hodnosti kapitána z povolání. Za svoji účast v bojích II. světové války obdržel Čs. válečný kříž 1939, čs. medaili za chrabrost, čs. medaili za zásluhy II. stupně, britskou pamětní medaili Battle of Britain 1939-1945 Star a francouzský Croix de Guerre. Dne 18. května 1945 se Antonín Špaček vrátil do vlasti. Zprvu sloužil u tankového vojska a 11. června 1945 se stal velitelem 1. čety hradní stráže v Praze. Od 7. října 1946 studoval Vysokou školu válečnou.

Po únoru 1948 byl ale jako západní voják ze školy odvolán a 8. března 1948 přemístěn k 11. tankové brigádě do Moravské Třebové. Ale již 30. dubna 1948 začala i Antonínu Špačkovi přeložením na zvláštní dovolenou tehdy tak typická anabáze vojáků ze Západu. V rychlém sledu byl zproštěn činné služby vojenské, dán na dovolenou s čekaným a konečně 1. března 1949 do výslužby. Již v červnu 1948 se musela vystěhovat ze země jeho žena se synem. Protože se snažil dostat za rodinou do Velké Británie, byl zatčen a v roce 1949 odsouzen Státním soudem za velezradu k trestu deseti roků těžkého žaláře. Trest si odpykával mimo jiné v Opavě, Plzni-Borech a v Jáchymově. Po uplynutí pěti a půl roku byl propuštěn.

V jáchymovských uranových dolech zůstal pracovat dalších sedm let. Později byl topičem a domovníkem. Perzekuce rozvrátila i soukromý život Antonína Špačka. Násilně přerušené manželství bylo na dálku rozvedeno. Roku 1969 dosáhl rehabilitace nesmyslného trestu a v roce 1974 dostal dokonce zpět vojenskou hodnost.

V roce 1993 jmenoval prezident Václav Havel Antonína Špačka do hodnosti generálmajora ve výslužbě. V roce 2004 obdržel od francouzského prezidenta Řád čestné legie a o dva roky později od českého prezidenta Řád Bílého lva I. třídy vojenské skupiny. Generálmajor Špaček zastával v letech 2001-2007 funkci předsedy Československé obce legionářské. Zemřel 3. dubna 2007 ve věku devadesáti let.

Prokop Tomek

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha